Most – V pondělí se pavilonem mostecké nemocnice, kde sídlí také oddělení porodnice a péče o novorozence, linula slavnostní nálada. Setkaly se zde totiž maminky, které do zdejší banky mateřského mléka darovaly své "přebytky". Tepelně ošetřené mateřské mléko se využívá při krmení nedonošených miminek a nemocných kojenců, kteří nejsou schopni kojení, případně novorozenců, než se vytvoří mléko jejich matkám.
Banky mateřského mléka jsou v České republice pouze čtyři, ta mostecká byla zřízena 1. října 1988 tehdejším primářem MUDr. Václavem Mendlem a MUDr. Jiřím Biolkem. Úplně první banka mateřského mléka v Česku byla zřízena v Hradci Králové v roce 1958. Další vznikla v Českých Budějovicích a v Praze. Na Moravě dosud není žádná, fungují tam ale sběrná místa.
„V průměru získáme od našich dárkyň, pro jejichž mléko dojíždíme do měst a obcí Ústeckého kraje, ale občas i mimo něj, například až do Turnova, tedy do Libereckého kraje, ročně kolem 500 litrů mateřského mléka. Loňský rok byl výjimečný – od našich 22 dárkyň se podařilo získat 722 litrů!" vyzdvihla zásluhy dárkyň primářka dětského a dorostového oddělení s perinatologickým centrem MUDr. Marie Váchová. Ta připomněla, že se blíží datum 19. května, který je vyhlášen jako Světový den darování mateřského mléka.
Bohužel stále řada žen netuší, že banky mateřského mléka existují, a pokud mají přebytek mléka a jejich děti je nezvládají zkonzumovat, mohou jej darovat. I to byl případ Alžběty Elmanové z Postoloprt, rekordmanky mezi dárkyněmi mostecké banky. V loňském roce ona sama dokázala odevzdat 154 litrů. Kojí přitom stále obě své děti. „U prvního dítěte jsem nedarovala, protože jsem vůbec nevěděla, že tato možnost je. Neměla jsem sice takovou nadprodukci jako u druhého dítka, ale přece jen jsem měla mléka hodně, takže to šlo do vany," vypráví maminka dvou malých synů.
Naštěstí ale svou situaci řešila se zdravotní sestrou, sousedkou, která pracovala ve slánské porodnici, a ta ji nasměrovala do Mostu. V Mostě vyfasovala lahvičky určené na uchovávání mléka a prošla školením. „Odstříkávala jsem každé dvě až tři hodiny, ráno toho bylo samozřejmě nejvíc, to jsem zvládla i šest set mililitrů," vzpomíná na své "výkony".
Kateřina Levová darovala mateřské mléko u prvního i druhého dítěte. Sama má totiž nedonošené synovce, dvojčátka, která byla následně pasterizovaným mateřském mlékem krmena. Na snímku ukazuje, jak vypadá lahvička, v níž ženy mateřské mléko uchovávají. Foto: jip
Ostatní maminky běžně čtvrtlitrovou nádobu plní na několik pokusů. „Odstříkáte mléko, lahvičku uzavřete a vložíte do mrazáku, při dalším odstříkávání mlíčko dolijete a takto pokračujete až po rysku na lahvičce," vysvětluje maminka Kateřina Levová. Ta o této možnosti věděla už od svého prvního těhotenství, když před 11 lety porodila dceru: „Darovala jsem mléko, už když jsem kojila ji. Hned jak jsme přijeli domů po druhém těhotenství, začala jsem opět odsávat, abych mohla darovat nedonošencům i tentokrát. Mám totiž synovce, dvojčátka, kteří se narodili předčasně a byli krmeni darovaným mlíčkem, takže vím, že je to potřeba!"
Mateřskému mléku se přezdívá tekuté zlato. Ženy, které chtějí mléko darovat, musí být naprosto zdravé, musí mít nadprodukci mléka, aby neošidily své vlastní miminko (cca 400-500ml za den), nesmí užívat žádné léky, pít alkohol, kouřit. Projdou zdravotními testy a i každé mléko je testované. „Úprava mléka spočívá v tom, že se pasterizuje, tedy po dobu půl hodiny se zahřívá na 62,5 stupně Celsia. Tento proces zajistí, že se zahubí případné viry a bakterie. Pak se mlíčko zamrazí, přičemž takto skladováno může být tři měsíce," vysvětluje primářka Marie Váchová.
V bance mateřského mléka se uchovává zatím nepasterizované mléko zvlášť, než již ošetřené mléko. Foto: jip
Po pasterizaci a vyhotovení testů, zda je vše v pořádku, se mléko využívá pro krmení nedonošenců i miminek, která mateřské mléko aktuálně potřebují. Pro zpracování a uchovávání mléka musí pracoviště splňovat řadu kritérií. Foto: jip
Pokud má mostecká nemocnice zásob mateřského mléka dostatek, distribuuje ho i do ostatních porodnic. „Bank je skutečně málo, protože musíte zajistit určité podmínky. Nemanipulujete pouze s biologickým materiálem, mléko je potravou. Musíte tedy vytvořit takové podmínky, abyste vyhověla všem nárokům jak z hlediska hygienicko-epidemiologického režimu, ale i potravinářské normy," podotýká primářka Marie Váchová.
Pokud se o problematiku zajímáte, nezřídka narazíte na sociálních sítích na dotazy, zda se v okolí najde nějaká maminka, která by darovala své mléko přímo žadateli. „Víme o tom, dokonce se na Nedoklubko obrátila žena, že marně shání mléko pro své miminko po celé Evropě a my máme mléko jen pro nedonošené děti. Není to pravda, matky si mohou mateřské mléko koupit právě i v mléčné bance. Je to rozhodně bezpečnější, než ho kupovat přes internet od neznámých lidí. U nich nemáte jistotu, zda je dárkyně skutečně zdravá a jak bylo mléko uchováváno. Od tohoto skutečně maminky odrazujeme," vysvětlila koordinátorka organizace Nedoklubko Jana Hájková.
Aby se o možnosti darovat mateřské mléko dozvědělo co nejvíce lidí, nechalo Nedoklubko společně s Krajskou zdravotní, a. s. vyhotovit letáky s potřebnými informacemi. „Prosíme tedy maminky, když se mohou pochlubit tím, že darují mléko, používejte na sociálních sítích hashtag #mlekoprozivot, ať se o této možnosti dozví co nejvíce lidí," poprosila Jana Hájková.
