Yveta Tomková, starostka městského volebního obvodu Neštěmice v Ústí nad Labem, jehož součástí je například Matiční ulice nebo sídliště Mojžíř, mediálně skloňované jako „první no-go zóna v Česku“, nabízí recept na změnu. „Uvařit“ ho ze své aktuální pozice ale nezvládne. Proto kandiduje do krajského zastupitelstva za koalici Lepší sever.
Váš městský obvod je považován za jeden z nejsložitějších a nejproblematičtějších v celé republice. Proč tomu tak je?
Neštěmice mají specifické složení obyvatelstva, bohužel v negativním slova smyslu. V posledních dekádách se sem sestěhovaly, troufnu si říct, tisíce sociálně slabých z celého Česka, a dokonce ze Slovenska. Doplatili jsme na zpackanou privatizaci městských bytů, které se postupně dostaly do rukou spekulantům a obchodníkům s chudobou. To vše za přihlížení a aktivní podpory vlád a státu, který prostřednictvím úřadu práce vyplácí přemrštěné nájemné.
Lidé, kteří zůstali v problémových lokalitách uvězněni, protože jejich domy či byty jsou neprodejné nebo by za ně dostali tak málo, že by si jiné bydlení pořídit nemohli, jsou zoufalí. Sama žiju poblíž jedné z ubytoven. Bojíme se pouštět děti a vnoučata samotné ven, vozíme je do škol i na kroužky, protože je samotné nenecháte jet MHD. Žijeme v začarovaném kruhu, ze kterého cesta ven sice existuje, ale bude dlouhá a trnitá.
Pojďme doširoka otevřít téma vyloučených lokalit (sídliště Mojžíř, „ikonická“ Matiční ulice a další). Co s nimi můžete udělat? Šla byste spíše cestou prevence, nebo represe? Nebo existuje i nějaká třetí cesta?
Kompetence měst a obcí jsou skoro nulové. Všechno, co můžeme dělat, jsme již udělali a výsledek se nedostavil. Uklízíme, podporujeme městskou i státní policii, děláme kontroly, dáváme podněty stavebnímu úřadu, hygieně, hasičům, zkrátka všem. Po všech zkušenostech a desítkách pokusů o řešení problémů ve vyloučených lokalitách jasně říkám, že prevence cestou není. Prevence selhala a musí nastoupit represe. Samozřejmě je důležitá sociální práce s těmi rodinami, ale jen s těmi, které se opravdu chtějí změnit a pracovat na sobě.
Jaké jsou vaše plány do konce volebního období?
Jsem nesmírně šťastná, že můžeme začít vykupovat nemovitosti v problémových lokalitách a zabránit tak tomu, aby se dostaly do rukou spekulantům, kteří by sem nastěhovali další problémové lidi. To je náš hlavní cíl. Jeden bytový dům jsme koupili již dříve, jinak by také skončil v rukách obchodníků s chudobou. U něj připravujme projekt a plánujeme rekonstrukci. Vznikne tady asi 20 bytů pro rodiny či seniory. Kousek po kousku chceme dělat neštěmický obvod lepším.
Pokud byste se dostala do krajského zastupitelstva, co především byste chtěla ovlivnit k lepšímu?
Kraje mají obrovskou výhodu, o které možná mnoho lidí ani neví, a to je zákonodárná iniciativa. Mohou navrhovat zákony a změny těch stávajících. Je nevyhnutelné zrevidovat zákony týkající se dávek na bydlení a dalších. V ideálním případě by se tato kompetence měla vrátit obcím.
Sociální systém má být záchrannou sítí pro ty, kteří se dostali do akutních problémů. Dlouhodobě má pomáhat jen těm, kteří tu pomoc opravdu potřebují – seniorům, samoživitelům či hendikepovaným. Nemá být dojnou krávou pro ty, kteří nedělají a nechtějí dělat nic.
Je potřeba zapojit dlouhodobě nezaměstnané třeba do veřejně prospěšných prací. Dostat je z gauče do práce. Máme v Česku přes čtvrt milionu volných míst, a přesto jsou lidé, kteří nikdy nepracovali. Tohle všechno se musí změnit, aby se změnil život nejen v Mojžíři, nejen v Ústí nad Labem, ale v celém Česku.
