ČR - Koronavirová krize otočila trendy na trhu práce, na některé obory dopadla více, jiné poznamenala méně. Jak vypadá současná situace?
Obavy vzbuzuje propad automobilového průmyslu
První obory, které pandemie citelně zasáhla, byly gastronomie a cestovní ruch. V současné době ale největší obavy vzbuzuje propad automobilového průmyslu, protože na něj je u nás přímo nebo nepřímo navázaná zhruba čtvrtina firem. Podle odhadu Sdružení automobilového průmyslu Auto SAP letos klesne produkce zhruba o pětinu, což ve finančním vyjádření znamená, že tuzemští producenti přijdou o 215 miliard korun tržeb. 27 % firem v autoprůmyslu přerušilo na nějakou dobu výrobu zcela, 60 % částečně, jen 13 % fungovalo v běžném režimu.
„Automobilky zatím propouštěly jen ve velmi malé míře, ubyli zejména zahraniční a agenturní zaměstnanci. Podle průzkumu Auto SAP ale více než 41 % z nich očekává, že propouštět budou. Problémem lidí v automobilových profesích ale je, že v branži jsou poměrně vysoké platy, proto najít adekvátně ohodnocené uplatnění jinde nebude tak jednoduché,“ konstatuje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
Pro zaměstnavatele z jiných oborů ale to ale může přinést pozitivní efekt – například český výrobce značkového prádla Styx uvádí, že se s odstávkou automobilové výroby pro ně zlepšila dostupnost kvalifikovaných švadlen. Firmy specializované na šití autopotahů a dalších textilních doplňků totiž propouštěly. Textilní průmysl jako takový ale patří k těm ohroženým. Podle studie úvěrové pojišťovny Euler Hermes by v Evropě mohlo do konce roku zaniknout 13 tisíc společností, což znamená ohrožení až 158 tisíc pracovních míst.
Jak je to v oborech navázaných na cestovní ruch?
Podle aktuálních statistik zasáhla koronakrize třetinu zaměstnanců v České republice. Propad počtu zakázek o více než pětinu zaznamenalo podle červnového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR 52 % podniků. Díky vládní podpoře firmy zatím nesáhly k masovějšímu propouštění, více než třetinu lidí ale už postihlo snižování mezd, omezování pracovní doby nebo krácení benefitů.
„Je zřejmé, že nejvíce byli zasažení ti, kteří pracovali v cestovním ruchu, stravovacích službách a v kultuře. Do problémů se ale dostaly i další obory, které jsou na cestovní ruch navázané. Například prádelny a čistírny už v dubnu propustily třetinu zaměstnanců, protože poskytovaly služby především hotelům, které byly rázem bez zákazníků. Podobně na tom jsou malé pivovary, pekaři, řezníci nebo farmáři, kteří fungovali jako dodavatelé nejen hotelových restaurací. Nucené uzavření provozoven zasáhlo i většinu poskytovatelů služeb – kadeřnictví, kosmetické salony, ale také například na fitness trenéry, finanční poradce, fyzioterapeuty, školitele, lektory a řadu dalších profesí,“ říká Michal Novák.
Je stále zájem o ajťáky, nové zaměstnance hledaly obchody a logistické firmy
Jsou ale obory, v nichž zájem o nové pracovníky nejen neochladl, ale dokonce vzrostl. Prognózy konzultačních firem ukazují, že koronavirová krize způsobí zrychlení digitalizace. To bude znamenat zvýšený zájem o práci IT odborníků a projektových specialistů. V této oblasti se setkáváme s určitým paradoxem – zatímco specialisté bez praxe ani v tomto oboru neseženou místo úplně snadno, menší zájem je i o odborníky s velkou praxí, kteří si svou práci nechají dobře zaplatit.
„V retailu byla situace nejednoznačná - uzavření obchodů dopadlo na velkou část prodejců, naopak prodejny potravin, drogerie a lékárny aktivně nabíraly posily. Velký boom zaznamenaly e-shopy. Ve druhém kvartálu letošního roku se u většiny z nich pohybovaly prodeje v podobných objemech jako v předvánočním období. To znamenalo, že retailové řetězce hledaly nové posily na prodejny i do skladů, aktivní nábor prováděly i doručovací služby, dopravci a logistické firmy,“ uzavírá Michal Novák.
