Kadaň – Práce zdravotní sestry je nelehká, fyzicky i psychicky náročná, vyčerpávající, ale naplňující, smysluplná, a tak strašně potřebná. Přinášíme příběhy vrchních sester, které jsou pilíři Nemocnice Kadaň. Bez nich se nemocnice neobejdeme a na jejich bedrech leží obrovské množství povinností.
V tomto speciálu tentokrát představíme vrchní sestru gynekologicko-porodnického oddělení Vladimíru Chamulovou. Její trpělivé, přátelské a diplomatické jednání vnáší do často velmi hektických dní na gynekologicko-porodnickém oddělení řád a klid. Tato drobná žena snese, jako všechny naše vrchní sestry, hodně. Zkušenosti, které nasbírala na prakticky všech kariérních úrovních, skvěle zúročila v nynější funkci, kde si jí chválí jak lékařky, tak sestřičky a porodní asistentky.
Kdy a proč jste se rozhodla, že se stanete zdravotní sestrou?
Už na základní škole. Tenkrát se, tuším, že to bylo v osmé třídě, jezdilo do Chomutova na veletrh vzdělávání a střední zdravotnická škola, která tam měla svůj stánek, mě nadchla. Prezentovali tam práci zdravotních sestřiček, ukazovali měření fyziologických funkcí a další zdravotnické věci. Představa práce zdravotní sestry, která pomáhá lidem, se mi velice líbila.
Máte nebo jste měli v rodině nějaké zdravotníky?
Ano. Moje teta, která bydlí na Slovensku, byla sestrou na chirurgickém oddělení.
Kde jste studovala?
Jsem z Kadaně a studovala jsem na střední zdravotnické škole v Chomutově. Už v prvním ročníku jsem věděla, že chci být porodní asistentkou. Líbil se mi ten moment zrození a také péče o ženu a miminko. Vidím tam tu krásu začátku života a naději. Tento obor jsem vystudovala na pomaturitním nástavbovém studiu v Mostě.
Kdy jste nastoupila do Nemocnice Kadaň?
Poprvé na praxi jako studentka střední zdravotnické školy a pak měsíc po ukončení absolutoria v Mostě v roce 2005. Vzpomínám si, že jsem měla tenkrát velikou radost a ani mi nevadilo, že jsem přišla o poslední prázdniny. Velkou výhodou bylo, že jsem na porodnici absolvovala školní praxi a znala to tu. Také jsem chtěla zůstat v Kadani a nikdy netoužila po velké nemocnici. Je tu klidná a rodinná atmosféra, což potvrdily i ženy na Dni mateřství (akce Nemocnice Kadaň, pozn.). Myslím si, že právě proto se k nám rodičky rády vracejí. A také proto, že si ženy mezi sebou řeknou, že se tu o ně starali hodné sestřičky, lékařky a lékaři. To, že máme krásné, nově zrekonstruované oddělení šestinedělí, samozřejmě hraje také svou roli. Převážně však ženy dají na doporučení jiných spokojených žen. Hodně se jich k nám znovu vrací, což je pro nás velkou odměnou.
Na chvíli jste si z porodnice odskočila?
Ano, měla jsem pauzu. Po třech letech jsem využila nabídky pracovat v gynekologické ambulanci MUDr. Petra Šumavského, kde jsem byla tři roky až do mateřské dovolené. Hodně mě to obohatilo v komunikaci s lidmi. Byla to cenná zkušenost.
Jak se z Vašeho pohledu mění tato práce?
Velmi. Porodnictví se neustále rozvíjí a zdokonaluje. Využívají se nové metody, například bylinná napářka nebo aromaterapie, které, když jsem já rodila svou dceru, vůbec nebyly. Ženy chtějí hlavně přirozené porody – porod do vody, volba polohy při porodu, dotepávání pupečníku, bonding po porodu, aromaterapii a muzikoterapii a chodí k nám také s dulami. Pro tyto účely využíváme Centrum aktivního porodu (CAP), který je součástí porodního sálu a vyhledávají ho zejména ženy, které touží přivést miminko na svět zcela přirozeně a touží po soukromí a klidném prostředí. Mají možnost sestavit si například porodní plán, kde vysloví svá přání ohledně porodu, vyzkoušet si různé úlevové polohy v první době porodní, například na zařízení Combitrac, kde může aktivně asistovat i partner.
Velká poptávka je také po bylinné napářce, která se využívá před porodem k relaxaci a uvolnění porodních cest. Ženy si ji velice chválí. Další možností je využití aromaterapie, která je u nás pro maminky, stejně jako bylinná napářka, zcela zdarma.
Porodní asistentky mají také větší pravomoci a samozřejmě více administrativy.
Jaký byl Váš kariérní postup, než jste se stala vrchní sestrou gynekologicko-porodnického oddělení?
Po rodičovské dovolené jsem nastoupila jako ranní sestra a poté jsem přijala nabídku dělat staniční sestru, kterou jsem byla skoro 10 let. Na pozici vrchní sestry jsem nikdy nepomýšlela. Bylo to rychlé rozhodnutí, ve kterém sehrála důležitou roli podpora celého kolektivu.
Co všechno má vrchní sestra na starosti?
Chod celého oddělení. Zajištění jak po personální, tak po materiální stránce. Dělám rozpisy služeb, musím zajistit personál, veškerý materiál, léky a přemýšlet často hodně dopředu, co je potřeba zajistit, protože nikdy nevíme, kolik porodů a výkonů nakonec bude. Důležité je také každého vyslechnout a vyřešit jakýkoliv problém. Většinu věcí se snažím řešit po dobrém.
Jste dennodenně svědkem mnoha silných životních příběhů. Je nějaká pacientka nebo pacientky, které se Vám vryly do paměti?
Pacientky jsou různé. Některé se vám vryjí do paměti více a některé méně. Největší odměnou je však spokojená maminka a spokojené miminko.
Nedávno mě mile překvapila maminka, která u nás před třemi lety porodila holčičku, a která nás chodí každý rok v den narození dcerky navštívit. Vždy nás potěší milým a vlídným slovem, něčím dobrým na zub, ale hlavně tím, že nám přijde ukázat jak dcerka roste. To je na našem povolání krásné. Největší odměnou pro nás je, když žena napíše třeba hezkou recenzi nebo jen poděkuje.
Kdo Vás v profesním životě nejvíce ovlivnil?
Nemohu říct, že by to byla jen jedna osoba. Každý, s kým jsem měla možnost se ve svém profesním životě setkat, mě něčím obohatil. Ať už se jednalo o pozitivní či negativní zkušenost, vždy jsem se snažila si z toho vzít to nejlepší.
Hodně mě naučila moje bývalá vrchní sestra Lenka Štěpánková, která mi během svého působení ve vedoucí pozici předávala cenné informace a své pracovní i životní zkušenosti. Jsem jí za to nesmírně vděčná.
Uměla byste říct, co Vám tato práce vzala a co naopak dala?
Funkce vrchní sestry mi vzala hlavně čas, protože spoustu věcí řeším až doma, což je na úkor mé rodiny.
Dala mi však cenné životní zkušenosti, možnost rozvíjet se, skvělý kolektiv a dobrý pocit, když jsou pacientky spokojené. Celkově mě práce zdravotní sestry velmi obohatila. Prošla jsem prací porodní asistentky, pracovala jsem ve směnném provozu a také jako ranní sestra v ambulanci, což jsou také jiné zkušenosti. Byla jsem staniční a teď jsem vrchní sestrou, což je vlastně úplně odlišná manažerská práce. Takže mě každá zkušenost obohatila velmi. Umím si určitě poradit víc, než jsem uměla dřív co se organizačních věcí týče a mnohem více komunikuji s lidmi. Přibylo však více administrativy. Také mě mrzí, že se nemohu plně věnovat svým kolegyním, tak, jak bych si představovala.
Na co byste nalákala mladé sestřičky, aby šly k nám do Kadaně pracovat?
Porodnictví je krásná, ale velice zodpovědná práce. To samé gynekologie. Máme tu mladé kolegyně, které sledují nové trendy a vnášejí sem svěží vítr, ale také naše stálice, zkušené porodní asistentky a sestřičky s mnohaletou praxí. Obě tyto skupiny to tu skvěle obohacují a navzájem se doplňují. Máme skvělý kolektiv, což je hodně důležité, aby byl člověk v psychické pohodě a klidu.
Jak trávíte volný čas?
Ráda cestuji, chodím do přírody, navštěvuji kulturní památky a pokud čas dovolí, vyhledávám také různá kulturní představení. Nejraději však trávím čas se svojí rodinou.
