Most - V mosteckém The Most Café jsem se sešla s úspěšným českým jachtařem Martinem Trčkou. Dvakrát reprezentoval Českou republiku na Olympijských hrách – jednou v Athénách a jednou v Pekingu. Ve třídě laser dokázal vybojovat 6 titulů mistra České republiky. Kromě malých lodí se věnuje i námořnímu jachtingu. Zúčastnil se Tour de France a la Voile a celkem třikrát závodil v legendárním Sydney to Hobart Yacht Race. Ve třídě Devoti One dokonce vybojoval cenný titul mistra světa.
Málo kdo ví, že v Mostě žije úspěšný český jachtař, Martin Trčka. Martine, pověz mi, jak ses vlastně k jachtingu dostal?
Ono asi nebude tak neznámé, že tady žiji. Potkávám mnoho lidí, kteří vědí, že Trčka dělá jachting a následně si tuto informaci spojí i s mým obličejem. Jachting je u nás v rodině tradice. Jachtklub na Dřínově zakládal můj děda, táta v tom pokračoval a mostecký YachtClub Baník Most vede dodneška. První mostecký jachtklub byl právě na Dřínově, po následné těžbě se klub přesunul na Benedikt, kde má zázemí dodnes.
A jak ses dostal k námořnímu jachtingu?
K námořnímu jachtingu jsem se dostal díky olympijskému jachtingu. Rád říkám, že vše je výsledkem řízené náhody. Při působení v Austrálii, kde jsem trénoval každou zimu po dobu osmi až deseti let, jsem si postupně vybudoval okruh přátel, získal renomé a začal kombinovat olympijský i námořní jachting. Třešinkou na dortu byla má účast na legendárním závodu Sydney – Hobart, kde jsem dodnes jediným Čechem, který měl možnost být jeho součástí.
Jaká je tvoje pozice na lodi a co to obnáší?
Každý v týmu má svoji nezastoupitelnou a důležitou roli. Bowmani dávají plachty nahoru a dolu, trimeři a pitmani zase nastavují plachty do optimálního tvaru, tzv. je trimují, pak jsou zde lidé, kteří loď kormidlují a udávají směr, tomu říkáme braintrust (tvůrčí skupina, pozn. autora). Kvůli provázanosti všech pozic a úkonů jsem si prošel všemi, ale 95 % času trávím v braintrustu, jako taktik nebo kormidelník.
Jak probíhá sezóna u jachtingu?
Sezóna v podstatě nikdy nekončí, obzvláště ne v profesionálním jachtingu. Olympijský jachting se liší, sezóna je rozvrstvená tak, že směřuje k nějakému vrcholu. Jednou za čtyři roky je to olympiáda a v každém roce čtyřletého období jsou to povětšinou mistrovství světa nebo kvalifikace na olympiádu. Takže sezóna olympijského jachtingu má úplně stejnou strukturu jako u každého jiného sportu, kdy je přípravné období, závodní období a vrchol. Profesionální jachting na velkých lodích má trošku jinou strukturu, protože to je daleko víc „cirkus,“ cestuje po celém světě více méně celoročně. Samozřejmě zima je lehce utlumená a nejnabitější část závodní sezóny je léto v Evropě. Ale jinak ta sezóna prakticky nekončí. Možná jediný měsíc, který je prázdný, je listopad.
Během roku jsi hodně mimo ČR, v zahraničí i trénuješ nebo se dá trénovat i někde v našich podmínkách?
Dá se trénovat i u nás, ovšem jak na co a jak kdy. Na mořský a olympijský jachting se u nás trénuje dost obtížně (smích), protože jachting není jen o větru, ale i „podkladu“ po kterém lodě jedou. Kormidlování ve vlnách je úplně jiné než na rovné hladině (navíc profesionálové poznají i různé chování lodě na různých salinitách vody). Část objemového tréninku se třeba na Nechranicích odtrénovat dala a já jsem to vždy i tak dělával. Pokud se nebudeme bavit o čistě vrcholovém jachtingu, tak lze jachting v Čechách uspokojivě provozovat na všech velkých vodních plochách – Nechranice, Lipno a v budoucnu i na jezeře Most.
Během jachtařských závodů jsi součástí zahraničních týmů, nedochází k jazykové bariéře?
Žil jsem deset let v Austrálii a vždy, když přijedu někam, kde mě nikdo nezná, tak si díky mému akcentu myslí, že jsem Australan. Nyní často jezdím i v italských týmech, kde dochází k lehké jazykové bariéře. Ve spleti italský slov však není těžké identifikovat anglické odborné výrazy.
Z MS jste s posádkou přivezli stříbro, to je neskutečný úspěch pro český tým. Jaká byla atmosféra během závodu a po skončení?
Ten závod trvá týden, takže to není tak, že jsou lidi prudce nadšený a pak hrozně zklamaný, protože takovou emoční houpačku byste týden nevydrželi. Atmosféra tam je hodně pracovní. A já se ji takovou snažím i navodit, funguju tak dlouhodobě a beru výsledky jako fakta a zajímá mě spíš výkonnost než výsledek. Protože na výkonosti se dá pracovat, a jaká čísla z toho vylezou, tak to leckdy není v našich rukách. Samozřejmě po poslední rozjížďce, kdy jsme spadli z prvního místa na druhé, bylo asi desetivteřinové zklamání, ale po těch deseti vteřinách bylo obrovské nadšení zpátky s uvědomění si toho, co jsme jako tým dokázali. Když jsme přijížděli na MS, tak prapůvodní cíl byl umístit se do pátého místa a rozhodně nikdo z týmu nepřemýšlel nad tím, že by mohl vyhrát mistrovství světa. Čili z druhého místa jsou všichni absolutně nadšení, včetně mě.
Jak to s českým jachtingem vidíš do budoucna?
Jachting je naštěstí olympijským sportem a v Čechách má poměrně značnou podporu olympijského výboru. Vzhledem k Mostu, kde se bude otevírat jezero (Mostecké jezero,
pozn. autora), všichni doufají, že se tam přesune i mostecký jachting. Je třeba říci, že mostecké jezero má jednu zásadní unikátnost oproti všem ostatním přehradám nebo jezerům v republice, je součástí velkého města a bude snadno dostupné MHD. Právě ta blízkost a dostupnost jezera bude nejen pro dětské zájemce o tento sport velkou výhodou, která by se neměla promarnit.
Co považuješ za svůj největší úspěch v kariéře?
Zatím nebilancuji, kariéru jsem ještě neuzavřel a vše beru jako sled událostí, které mi dělají radost. Olympijské hry jsou asi vrcholem snažení každého sportovce. Jachting má i další své zlaté grály, Pohár Ameriky (nejstarší sportovní trofej na světě) a závody kolem světa Volvo Ocean Race a Vendée Globe. Právě závody přes oceán mě lákají, ale je to běh na dlouhou trať, nebo spíš podnikatelský záměr, kde se bavíte o obrovských finančních částkách.
A co máš v plánu dál?
Stále pracuji pro několik týmů najednou, které soutěží v několika kategoriích. Mistrovství světa v Šibeniku bylo v týmu, kterému už sezona skončila a já pokračuji dál s ostatními týmy. O víkendu skončila na Lipně Česká jachtařská liga, kterou jsme s týmem ICZ/RODOP vyhráli. Čeká mě ještě celý světový pohár na lodích Melges. Sezona přeci nikdy nekončí :)
Děkuji za rozhovor. Gratuluji k úspěchu a přeji hodně štěstí.