Ústecký kraj - Při příležitosti otevření první regionální kanceláře hnutí Trikolóra v Rumburku jsme vyzpovídali jednoho z členů přípravného výboru hnutí Mgr. Karla Rajchla, MBA, MBE.
Představte se našim čtenářům v krátkosti prosím.
Jmenuji se Karel Rajchl, jsem členem přípravného výboru hnutí Trikolóra, od začátku se spolupodílím na vytváření tezí pro oblast školství. Pocházím z Děčína a celý život ve školství také pracuji. Měl jsem to štěstí, že jsem si mohl pracovně vyzkoušet vyučování na všech stupních našeho vzdělávacího systému (ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ). V současné době pracuji jako ředitel 2 základních a 2 mateřských škol. Spolupracuji s Václavem Klausem mladším a to již od roku 2009 v rámci Asociace aktivních škol, kterou on sám založil a já jsem nyní po jeho odchodu v čele jejího řídícího výboru.
V minulosti jste byl členem ČSSD. Proč tedy nyní volíte změnu v podobě Trikolóry?
- Určitě se mnou budete souhlasit, že názory člověka se vyvíjejí v rámci jeho věku i pracovních a společenských zkušeností. Mé povolání mne přivedlo k Václavu Klausovi ml., jehož názory a myšlenky mne velice oslovily a tak jsem souhlasil s jeho nabídkou spolupráce na tomto novém politickém projektu.
Již veliký a slavný Winston Churchill svým následujícím citátem popsal tuto situaci: „Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.“
Jakou zásadní změnu by podle Vás mělo toto nově vzniklé hnutí přinést?
Dle mého názoru nové hnutí Trikolóra do našeho tradičního politického systému přináší opět jednoduchost a zdravý selský rozum a to do všech resortů, které ve svém programu řeší.
Máte nějaké politické ambice v rámci hnutí a mimo něj?
Pochopitelně. Do hnutí jsem vstupoval se svými zkušenostmi a schopnostmi proto, abych je zužitkoval v práci pro hnutí a v co nejužší spolupráci s Václavem Klausem ml.
Jste člen přípravného výboru, konkrétně máte na starosti teze hnutí v oblasti školství. Jak vnímáte současný stav vzdělávání?
Ano, v rámci hnutí jsem od počátku spolupracoval na tvorbě tezí z oblasti školství. Můj názor na současný stav školství je následující. Základní, střední i vysoké školství je ve značném rozkladu. Tato věta ve své jednoduchosti vystihuje naprosto vše. Je ovšem nutné toto tvrzení rozvést.
Základní školy musí být osou celého systému, ředitelé musí mít dostatečné finanční prostředky na ohodnocení kvalitních učitelů a TH pracovníků, na které se často neprávem zapomíná, musíme snížit administrativní zátěž škol, a ve školách, ač to zní banálně, se opět musí začít učit. Zejména učit myslet, nikoli co si myslet. V neposlední řadě vnímám jako problém zavedení plošné inkluze.
U středních škol je letitým problémem maturitní zkouška. Neustále se pomyslná laťka maturitní zkoušky snižuje, povinná maturita z matematiky se neustále odsouvá. Současným trendem je odklad o 8-10 let. Na tyto pseudopokusy již bylo vynaloženo několik set milionů korun, bez úspěchu. Proto jsme pro jednotnou a přehlednou formu maturitní zkoušky. V rukou státu ponecháme testy z českého jazyka, matematiky a cizího jazyka. Dále stanovíme zásadní minimum podstatných znalostí pro maturitní testy a ponecháme odborným a učňovským školám dostatek času pro odborné předměty.
Vysoké školství je zdevastované zejména obrovským počtem vysokých škol v rámci tak malé země jako je ČR. Proto zajistíme bezplatné kvalitní vysokoškolské vzdělání pro nadané a pracovité absolventy střeních škol v oborech s reálnou poptávkou společnosti a zaměstnavatelů.
Jako ředitel základní školy jste prakticky denně v kontaktu se žáky. Jak vnímáte současnou generaci co se chování a učení v rámci školy týče?
S žáky jako takovými se vždy dá relativně dobře pracovat, jsme přece profesionálové a odborníci. Skladbu žáků dané školy vždy ovšem určuje i spádová oblast školy, která může být mnohdy problematická. V současné době mohu říci, že se stává pravidlem problematičtější jednání s rodiči, než s dětmi.
Školy by měly své žáky připravovat všude stejně kvalitně, bohužel realita je často úplně jiná. Máte nějaké řešení této situace?
Mé profesní krédo je následující: „Páťák z Aše musí být přece stejný jako páťák z Brna.“ Bohužel v současné době tomu tak díky rámcovým vzdělávacím plánům není. Lék je jednoduchý, návrat k jednotným osnovám pro jednotlivé ročníky. Dále je nutné zjednodušit jazyk těchto vzdělávacích programů - výsledkem by měly být tedy opět stručné osnovy pro jednotlivé ročníky. Zrušíme povinnost plnění průřezových témat. Zrušíme umělé a prázdné pojmy tzv. kompetence žáka a navrátíme se k probíranému učivu, četbě knih a přemýšlení v souvislostech.
Jak se stavíte k momentálně rozpoluplné povinné maturitní zkoušce z matematiky?
Povinná maturitní zkouška z matematiky by rozhodně měla být. Do žáka se investují nemalé finanční (v rádu stovek miliard korun) a časové prostředky v rámci výuky matematiky od 1. třídy ZŠ do 4. ročníku SŠ. Celému našemu školskému systému chybí především důslednost. Sice malým krůčkem, ale krůčkem k nápravě tohoto stavu může být právě i ona maturita z matematiky
Je nějaká oblast či téma kromě školství, které Vás osobně zajímá a rád byste se mu v Trikolóře věnoval?
Sociální politika – zde bych usiloval o narovnání a vybudování spravedlivé sociální politiky. Není přece možné tolerovat bezbřehé rozdávání všemožných dávek pro spoluobčany, jejichž životním mottem je: „státe dej, státe starej se“. Nemůžeme tolerovat rodiny, které své děti používají v rámci sociálních dávek a přídavků tzv. na byznys. Musíme si uvědomit, že přeci bohatství pochází z práce!
Pozor, to ale neznamená, že bychom neměli podporovat rodiče s dětmi! Ale pojďme to podmínit prací a řádnou výchovou a dejme se zejména cestou daňových odpočtů. Nejsem tady pro ty, kdo si z rodění dětí udělali byznys, kdo znepříjemňují svým chováním soužití se svými sousedy a žijí tak celý život na úkor všech slušných a pracujících občanů. Já tady chci být pro obyčejného pracujícího člověka.
Já chci jen silnou a suverénní Českou republiku - naši krásnou zemi, na kterou bych mohl být opět pyšný a hrdý!!
