V politice se pohybuje již 18 let, zkušenosti získal jako obecní i krajský politik a i profesní rozmanitost je u něj veliká. Nyní je Petr Šmíd náměstkem hejtmana Ústeckého kraje pro oblast školství. Výsledky jeho práce oslovily hnutí Trikolóra a naopak hnutí jej zaujalo svým programem. Plně se s ním ztotožňuje. Vzájemná shoda vyústila ve spojení, a Petr Šmíd je tak číslem 5 na kandidátce Trikolóry.
S postem krajského zastupitele máte dostatečné zkušenosti. Můžete zhodnotit, jak se Vám podařilo v zastupitelstvu prosazovat své záměry?
Jako náměstek hejtmana pro školství jsem se věnoval převážně této oblasti. Prosadil jsem snížení počtu oborů vzdělávání, podařilo se mi nastartovat spolupráci mezi podniky a školami, byl jsem u zrodu dvou soukromých škol, bojoval jsem za větší podíl financí pro střední školy. Byl jsem velice aktivní v jednání ministerstvy a mé návrhy respektovala i Asociace krajů ČR. Jen v okrese Děčín bylo proinvestováno cca 600 milionů korun do škol. Vynásobte si toto číslo počtem okresů, všude se budovy zvelebovaly. Další významné prostředky šly do vybavení. Podařilo se mi prosadit koncepci sportu, která navýšila finanční prostředky na sportující mládež na víc než dvojnásobek.
Co všechno jsem mohl jako krajský radní za předchozí čtyři roky ovlivnit?
Moje odbornost se neomezuje pouze na úzký segment školství. Prošel jsem školou života jako lodní strojník, dělal jsem vedoucího výroby, postavil jsem dům a až poté začal studovat. Jako krajský radní rozhodujete o celém mechanizmu, který se nazývá Ústecký kraj.
Volební program nemůže nikdy obsáhnout celou problematiku řízení tak významné instituce. Některá hesla jsou spíše směřující k celostátní politice a tu tvoří poslanci v Praze. Chceme uspět v každém typu voleb a někteří již svou předchozí činností potvrdili, že umí kraj řídit ku prospěchu jeho obyvatel. Jako krajský radní jsem musel vnímat a řešit i problémy v dopravě, kultuře, cestovním ruchu nebo třeba ve zdravotnictví. Tady se nám povedlo zabezpečit perspektivu kvalitní zdravotní péče pro občany Šluknovského výběžku zakoupením Lužické nemocnice v Rumburku a garantovat totéž pro občany Litoměřic. Z peněz Ústeckého kraje byly opraveny silnice, mosty, sociální ústavy nebo například kulturní památky.
Petr Šmíd
- narodil se v roce 1964
- náměstek hejtmana Ústeckého kraje pro oblast školství, krajský zastupitel a radní
- působil mimo jiné jako místostarosta Varnsdorfu a předseda občanského sdružení Červený kostel ve Varnsdorfu
- vyučil se v oboru lodní mechanik, vystudoval obor management a školský management na UJEP
- pracoval jako lodní strojník, učitel na ZŠ, od roku 2011 je ve škole ředitelem, od roku 2016 je však uvolněn pro výkon náměstka hejtmana
Jako bývalý učitel se zaměřujete v krajském zastupitelstvu na školství. Už dříve jste upozorňoval, že brzy nastane situace, kdy nebude mít kdo učit odborné předměty. Jaká je současná situace? Daří se přesvědčovat firmy, aby učně a středoškoláky pouštěli podnikatelé do svých výroben na praxi?
Spolupráce s firmami má stoupající tendenci. Svaz zaměstnavatelů, Hospodářská komora, Asociace krajů ČR, to je platforma, na které se řeší potřeba vnést do systému prvky duálního vzdělávání. Tento směr jsem všemožně podporoval. Díky mé iniciativě byla formální soutěž mezi středními školami nahrazena projektem „Dobrá škola – Moderní škola 4.0“, která propojuje žáky základních škol se středoškoláky a odborníky z univerzit. Jedná se unikátní záležitost. Podpořil jsem záměr vzniku a rozvoje soukromé střední školy TOS Varnsdorf, která si své odborníky vychovává sama. A výborně.
Jak moc se současná pandemie a hlavně její finanční dopady dotknou školství?
Bohužel to zatím nikdo ani nedokáže odhadnout. Nicméně školy čeká povinnost šetřit a to ve chvíli, kdy mají na některá opatření zvýšené náklady. Je to situace, se kterou se budou muset pokusit vypořádat i ředitelé v oblasti sociální, v dopravě či zdravotnictví. Propad daňových příjmů je strašidelný. Nicméně je jasné, že po velice krátké době bude muset dojít k vyhodnocení situace a případnému přehodnocení přijatých opatření.
V jednom ze svých příspěvků v novinách jste také upozornil na to, že není v současnosti zájem o nižší zdravotnické vzdělání a nemocnice s tím budou mít brzy problém. Můžete zhodnotit celkově zdravotnictví v Ústeckém kraji?
To je problém celospolečenský. Některé střední zdravotnické školy odvádějí skvělou práci a jiné mají potíže. Je to často o osobě ředitele. V poslední době vnímám zvýšený zájem o studium budoucích zdravotních sester. Ústecký kraj již dlouho podporuje středoškoláky s tímto zaměřením stipendijním programem. Myslím, že by stálo za zvážení jeho další rozšíření. Naše SZŠ úzce spolupracují s UJEP a Krajskou zdravotní. Na Fakultě zdravotnických studií již studují první zahraniční studenti. Například ze Srbska. Významným úspěchem je od letošního září otevřený studijní obor „Diplomovaná zdravotní sestra“ na VOŠ ve Varnsdorfu. Práce na akreditaci trvaly v podstatě od začátku mého volebního období. Ministerstva školství a zdravotnictví naštěstí potřebnost uznaly. O obor je veliký zájem a sestry rumburské nemocnice nemusí za vzděláním daleko dojíždět.
Letos jste se stal členem Trikolóry, za kterou kandidujete. Kdysi jste začínal na kandidátce do obecních voleb ve Varnsdorfu jako nestraník u ČSSD, pak jste do ní vstoupil, později jste uspěl na kraji na kandidátce Strany práv občanů. Jak byste zhodnotil tento svůj politický životopis, co je pro něj sjednocujícím prvkem?
Vyvíjí se lidé, politické strany a celá společnost. Když jsem stál na jednom podiu tehdy ještě s důchodcem z Vysočiny na předvolebním mítinku ve Varnsdorfu, už jako člen SPOZ, dostal jsem obdobnou otázku. Co vás, Petře Šmíde, přimělo změnit politickou příslušnost. Pan budoucí prezident mi vzal mikrofon z ruky, dal mi ruce na ramena a řekl pro mě památnou větu: „Pan Šmíd dělá velice dobře, jde v mých stopách.“ Zemanovci splnili svou úlohu v dějinách a po druhém zvolení Miloše Zemana prezidentem v podstatě postupně přestávali existovat. V podstatě již neexistují a nikam nekandidují. Odešel jsem.
Před těmito krajskými volbami jsem zvažoval konec v politice a pak přišly dvě nabídky. Nakonec jsem kývnul Trikoloře. A na poprvé to nebylo. Souhlasím s programem, který je prakticky totožný se SPOZ. Proto mohu pokračovat v kariéře „extrémisty“ a to mi vyhovuje. Jako ředitel školy jsem typickým extrémistou.
- Zadavatel: Trikolóra hnutí občanů
- Zpracovatel: Trikolóra hnutí občanů
