Ústecký kraj - Téměř 500 dobrovolníků se od 1. října 2020 přihlásilo na četné výzvy a volání o pomoc k nezištné pomoci v Ústeckém kraji. Lidé se mohli a stále mohou sami registrovat v databázi Krajského koordinačního centra dobrovolnické pomoci.
Z dosud registrovaných je již více jak 135 proškolených a nejméně 108 dobrovolníků již aktivně pomáhá, kde je třeba, především v nemocnicích, domovech pro seniory, ale i jednotlivcům v obtížné životní situaci související s epidemií onemocnění Covid-19. Každý dobrovolník před svým zapojením do činnosti prochází vstupním školením a je pojištěn.
Lidé z celého Ústeckého kraje reagují od 1. října na výzvy ve sdělovacích prostředcích i na sociálních sítích k zapojení se do pomoci. Současná vlna solidarity je obdobná jako na jaře letošního roku. Nyní jsou však dobrovolníci žádáni nejvíce v ústavních zařízeních, jako jsou nemocnice a domovy pro seniory, kde z důvodu nákazy samotného zdravotnického a pečovatelského personálu dochází v některých případech k nedostatku kapacity pro zajištění nezbytných činností souvisejících s péčí o pacienty a klienty.
Dobrovolnice Milada se zapojila v Domově se zvláštním režimem v Terezíně. Foto zdroj: Krajský úřad Karlovarského kraje
Pomocných rukou je potřeba nejen při pečovatelské činnosti, ale i při úklidu, převlékání lůžek, pomoci v kuchyni, na recepci v domově pro seniory, při rozvozech jídla a ochranných pomůcek i při pomoci se stravováním jednotlivých klientů a pacientů. Při pomoci jednotlivcům či rodinám v domácím prostředí dobrovolníci zajišťují nákupy, vyzvedávají léky, pomáhají s drobnými domácími pracemi. Dobrovolníci se také pasují do rolí pomocníků s distanční výukou či doučováním.
V neposlední řadě se dobrovolníci starají i o psychickou podporu především lidí upoutaných na lůžko nebo osamělých, a to prostým popovídáním a rozptýlením všedních starostí a obav v současné situaci. V menší míře než při jarní vlně koronaviru, ale přesto se o poskytnutí pomoci hlásí i jednotlivci, především senioři s potřebou pořídit nákup nebo vyvenčit pejska.
Většina zapojených lidí neváhá pomoci i mimo region, ve kterém žijí. Ochota dojíždět do sousedního okresu i padesát kilometrů od bydliště není výjimkou. I díky tomu se dostává pomoci v potřebných oblastech. Nejvíce dobrovolnického potenciálu je k dispozici pro Ústecko (240), dále pak pro Děčínsko (85) a Teplicko (60). Bez podpory dobrovolníků však nezůstává ani Mostecko (35), Chomutovsko (20), Kadaňsko (15), Litoměřicko (10) a Lounsko (3).
V řadách dobrovolníků mírně převažují ženy (60 %). Hlásí a zapojují se lidé všech věkových kategorií (od 17 do 76 let), přičemž nejpočetnější skupina pomáhajících je ve věkové kategorii 30-50 let. Motivace lidí hlásících se k pomoci není záhadou. Mnozí vnímají náročnost situace a jednoduše nejsou lhostejní. Jsou si vědomi svých možností a neváhají je nabídnout. Hlásí se často i lidé, kteří s ohledem na platná protiepidemická opatření nemohou vykonávat svoji profesi.
Pomoc dobrovolníků aktuálně využívá 21 organizací, ohlasy jsou veskrze pozitivní, např. ředitelka Domova se zvláštním režimem v Terezíně Jana Ryšánková napsala: „Spolupráce s dobrovolnickým týmem je úžasná. My už se překlápíme do druhé půlky, to nejhorší je za námi. A nikdy bychom to takhle nezvládli, kdyby nepřišli ti skvělí noví "kosmonauti" na naší terezínskou planetu. Díky.“
Samotní dobrovolníci nasazení v pomyslné první linii komentují náročnost práce, vyjadřují obdiv nad úsilím personálu v nemocnicích a ostatních zařízeních, podtrhují zážitky vlastní užitečnosti a smyslu pomoci, ke které se nabídli. To je často zásadní odměnou pro dobrovolníka za jeho skutečně nezištnou pomoc, o které mnozí nepotřebují mluvit. Prostě dělají, co je potřeba a co dovedou.
O koordinaci požadavků organizací i jednotlivců a zapojování dobrovolníků do jednotlivých organizací od jejich proškolení, pojištění a následnou podporu v terénu se stará Krajské koordinační centrum dobrovolnické pomoci v Ústeckém kraji, které zastřešuje lokální dobrovolnická centra, jejichž pracovníci sami v aktuální situaci působí jako dobrovolníci nad rámec svých běžných pracovních povinností. Dobrovolnictví má v Ústeckém kraji letitou tradici.
První dobrovolnické centrum zde vzniklo v roce 1999 v Ústí nad Labem. Záhy se v dalších městech rodila lokální dobrovolnická centra, která fungují dodnes, například Slunečnice v Děčíně, RADKA v Kadani, dobrovolnické centrum při Diakonii ČCE v Mostě nebo dobrovolnické centrum při organizaci ADRA v Chomutově. Nejmladším, ale o to akčnějším dobrovolnickým centrem je spolek Spolu proti samotě v Teplicích, který vznikl před rokem.
Záštitu dobrovolnictví v regionu poskytuje Ústecký kraj, který zahrnul koordinační centrum do svých struktur krizového řízení. V souvislosti se zvládáním epidemie COVID-19 deleguje na koordinační centrum řízení zdrojů dobrovolnické pomoci a též přispívá hmotnou pomocí v podobě poskytnutí desinfekčních a ochranných osobních prostředků dobrovolníkům.
Pro každého dobrovolníka vstupujícího do zařízení s rizikem nákazy je tak zajištěn balíček pomůcek v podobě respirátoru, ústenek, ochranného obleku, ochranných brýlí, štítu, rukavic, návleků na boty. V reakci na potřebu distribuce těchto prostředků v kraji a zajištění dobrovolnické pomoci lidem v nouzi daruje centru též Ústecký kraj starší osobní vozidlo Škoda Fabia ze svého stávajícího vozového parku.
