ČR, Ukrajina - Václav Jakubál žije na Ukrajině už desítky let. Naší redakci v pondělí dopoledne poskytl rozhovor o tom, jaká je v současné době situace ve městě, kde bydlí. To se nachází na jihovýchodě Ukrajiny.
Jak jste se vůbec na Ukrajinu dostal?
Já tu žiju strašně dlouho. Já jsem tu studoval a tak nějak jsem tady zůstal. Studoval jsem, oženil jsem se, tak jsem tady zůstal.
Čím se živíte?
Teď tady učím češtinu a dělám překlady. Dělám překlady úřední do češtiny, to jsou všelijaké podklady pro víza, potvrzení vysokoškolských diplomů. Bohužel, nemůžu dělat překlady vysvědčení žáků základních a středních škol, protože to Ministerstvo školství v ČR, na rozdíl od ostatních, neuznává. Nevím proč.
Kde nyní žijete? V jakém městě, v jaké části Ukrajiny?
Řekněme, že jihovýchod Ukrajiny, město Záporoží.
Jaká je tam nyní situace?
Teď je tady klid. Včera jsme tady měli nálet na letiště, ale jinak je tady klid.
Jak to ve městě vypadá? Jaká je nálada? Co lidé, mají strach?
Nálada je tady bojová. Lidé jsou tady naštvaní, ani nemají strach, jsou pořádně naštvaní. Příčinu bych viděl takovou, že nejsou ani tak naštvaní na Rusy, jako na tu jejich vládu nešťastnou.
Je něco, co ve městě nefunguje?
Všechno funguje, jediné co nefunguje, to je městská doprava, ale to je spojené s tou obranou a s přípravami všelijakými. Jinak všechno funguje, všechno je v pořádku.
Máme tady zákaz vycházení v noci, to je v pořádku, to všichni dodržují. A jinak je ve městě zatím klid.
Co základní potraviny? V České republice se dělají různé sbírky na pomoc lidem na Ukrajině. Jídlo, hygienické věci… to všeho máte dostatek? Jde to všechno sehnat?
Teď v těch obchodech je to horší, třeba s chlebem je to špatné, ten první den hned všechen lidé vykoupili. Teď trošku vázne přísun, protože je to dost těžké to vozit odněkud, pořád je nějaké nebezpečí, ale jinak se to dá, základní potraviny jsou.
Jak se vás válka prozatím dotkla?
Už ten první den jsme měli tady útok na letiště, včera byl zase, jako raketový. Pak jsme říkali, že jsme tady měli Čečence, ale ty už neodjeli, chudáci. Tak taková je tady nálada.
Skrýváte se? Odcházejí muži do války?
Ne ne ne, já se dívám na televizi, v klidu. Moc se toho zatím nezměnilo, ale uvidíme, co bude dál, ale teď zatím je klid.
Jak to vidíte dál? Máte nějaké informace, co se chystá?
Budeme doufat, že ta mírová jednání nějak proběhnou, že to nějak šťastně skončí. No a když ne, tak pomoc jde, budeme doufat.
Lidé jsou odhodlaní bojovat?
To víte, že ano! To víte, že jsou odhodlaní všichni!
Chtěl bych poděkovat České republice, že pomáhá spolu s ostatními. Teď tady jde vojenská pomoc, pokud vím, takže můžu být hrdý na Českou republiku!
