Litvínov-Záluží – Na prostranství před hlavní branou číslo 1 u vjezdu do areálu chemparku byla v pondělí dopoledne slavnostně odhalena pamětní deska připomínající Miloslava Hrabáka. Muže, který byl u počátku budování chemparku, zažil v něm nálety spojenců a pracoval zde přes 50 let. Zájem o chemické závody nepominul ani po jeho profesním odchodu. Ve věku 80 let začal sepisovat své paměti a na základě bádání v archivech vydal hned několik publikací, mapujících historii jak místní, tak podnikovou.
Miloslav Hrabák (*11. 1. 1921 †22. 9. 2020) je taktéž čestným občanem města Litvínova. Jak při slavnostním aktu připomněla starostka Kamila Bláhová, město jej plánovalo udělit vitálnímu pamětníku a nadšenému historickému badateli při příležitosti 100. narozenin. „Byl velmi inspirativní člověk a do posledních okamžiků života také velmi aktivní. Bohužel, čestné občanství jsme mu udělovali již in memoriam," připomněla Kamila Bláhová rok 2021.
Starostka Litvínova Kamila Bláhová, Jan Hrabák a zástupce ORLEN Unipetrol Tomáš Herink při odhalení pamětní desky Miloslava Hrabáka. Foto: jip
Tehdy slavnostní dokument převzal jeho syn Jan Hrabák, který se s velkým dojetím zúčastnil i dnešního slavnostního aktu. „Možná mě někdo na hoře osvítil, že jsem skutečně každý večer posledních deset let trávil se svými rodiči a hlavně s otcem jsme si povídali. Přestože zažil těžkou dobu, v porovnání s dnešním světem těžko pochopitelnou, často jsme se u toho velmi nasmáli," vzpomínal Jan Hrabák.
Jan Hrabák byl velice dojat, že na odkaz jeho otce Miloslava Hrabáka se nezapomnělo. Foto: jip
Miloslav Hrabák byl rodákem ze Záluží, po obsazení pohraniční nuceně pracoval na stavbě zálužské chemičky, přežil spojenecké nálety, zapojil se do protinacistického hnutí. „V jedné kapitole vzpomíná, jak koukal ze stromu na jeden ze spojeneckých náletů na chemičku. Hydrák, který byl mezi místními symbolem nenávisti, se časem přeměnil v něco, co tu lidé naopak po válce nadšeně obnovovali. Vztah Miloslava Hrabáka byl k jeho pracovišti skutečně silný a při četbě jeho publikací pochopíte proč," pronesl zástupce Unipetrolu Tomáš Herink.
Podobizna Miloslava Hrabáka na přebalu knihy 75 let zálužské chemičky. Foto: jip
Miloslav Hrabák je autorem knih Teplárny T-200, srdce podniku z roku 2011, dále Hydrák a Staliňák v časech minulých z roku 2013. Svoji publikační činnost ale začal už v roce 2009, kdy vydal knihu vzpomínek na jeho rodnou obec Zmizelé Záluží. V roce 2018 u významného výročí vyšla jeho další kniha 75 let zálužské chemičky.
V té době se začal věnovat pohnuté historii zdejšího regionu i mimo chemičku. Vydal knihu 1918 – Boj o Most a Louku a připravoval i další knihu. Bohužel už výsledky svého bádání a poznámky nestihl přetavit do knižní podoby. „Maminka se snažila knihu dokončit, ale bohužel to nebylo možné. Poznámky měl otec v hrubých rysech, často ve zkratkách, odvolával se k různým věcem. Byl jsem rád, že po odchodu tatínka získala další náplň života, ale bohužel jak říkám, měla i problém to po něm přečíst a pak bohužel odešla i ona," podotknul Jan Hrabák s tím, že kniha měla mapovat místní dění od roku 1918 do začátku války, tedy soužití Čechů a Němců na Mostecku.
Miloslav Hrabák byl také iniciátorem vzniku památníku obětem stavby a bombardování chemičky, který byl v roce 2015 odhalen v Záluží u hlavní brány do závodu.
Iniciátorem vzniku tohoto památníku byl Miloslav Hrabák. Teď má nedaleko něj i svoji pamětní desku. Foto: jip
