Prunéřov – Opravdovým rájem pro opeřené predátory se pomalu ale jistě stávají Elektrárny Prunéřov Skupiny ČEZ.
Ornitologové z ALKA Wildlife, o. p. s., zde již řadu let pravidelně monitorují zahnízdění vzácného sokola stěhovavého, několik párů méně ohrožených poštolek obecných či dokonce jarní sezonní výskyt raroha velkého, který je ještě vzácnější než sokol. Nově se pak k zajímavým dravcům přidala sova, jejíž mládě se podařilo vyfotit v porostu u mazutového hospodářství prunéřovské „jedničky“. Fotografie byly pochopitelně zaslány ornitologu Václavu Beranovi k posouzení.
„Je to kalous ušatý a určitě tam hnízdí, neboť vyfocený jedinec je čerstvě vzletné mládě. Muselo zrovna opustit hnízdo. Ze zaslaného celkového záběru porostu to není jasné, ale zřejmě tam někde bude stračí hnízdo, právě ta kalousi s oblibou využívají pro hnízdění,“ konstatoval Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor zoologické sbírky Muzea města Ústí nad Labem a spolupracovník ALKA Wildlife, o. p. s. Podle něj se nejedná o úplně vzácný druh, protože v posledních letech se dost přesunul i do měst. „Rozhodně je to ale pro ornitology zajímavé. Asi si bud muset několikrát udělat čas na celý den a všechny mnou sledované elektrárenské areály Skupiny ČEZ pořádně prolézt. Zmapovat každý dřevinatý porost a poobjevovat vše zajímavé, co v něm lítá, schovává se nebo zrovna sedí na vejcích,“ dodal zamyšleně ornitolog.
Pohled na mazutové hospodářství elektrárny Prunéřov I. V nenápadném porostu jehličnanů si našel domov a vyvedl i mladé kalous ušatý. Foto: Aleš Beránek
Podle internetové Wikipedie je kalous ušatý středně velký druh sovy z čeledi puštíkovitých hnědého a černého zbarvení s charakteristickým prodlouženým opeřením kolem ušních otvorů. Díky němu tak získal svůj název v mnoha světových jazycích. V České republice se jedná o jednu z nejhojnějších a nejrozšířenějších sov vůbec. Jejím přirozeným biotopem jsou převážně řídce porostlé otevřené kulturní krajiny, přes den se často zdržuje v lesích. Je aktivní za soumraku a v noci, v zimě přes den se přitom často zdržuje v menších skupinách. V jeho potravě se nejčastěji objevují hlodavci, díky čemuž je považován za užitečného, ale požírá také jiné savce, menší druhy ptáků a hmyz. K hnízdění nejčastěji využívá opuštěná hnízda krkavcovitých ptáků, kam klade 3 až 7 světlých vajec.
Areál prunéřovských elektráren je tak obohacen o dalšího zajímavého zástupce tuzemské ptačí říše. A pokud podle ornitologa Berana vše dobře dopadne, podaří se možná i sokolímu páru na komínu „dvojky“ vyvést mladé. Po odletu rarožice se totiž pár do budky vrátil a v současné době to vypadá, že samice sedí buď na vejcích, nebo již svým tělem chrání nedávno vylíhlá mláďata.
Autor: Ota Schnepp
