Ústí nad Labem – Smutnou zprávu přinesla ve středu 8. listopadu ráno ústecká zoologická zahrada. Provedena byla eutanázie samce orangutana bornejského Ňuňáka z důvodu rapidně zhoršeného zdravotního stavu v důsledku velkého počtu primárních adenokarcinomů na plících. Toto onemocnění bylo zjištěno na konci července 2017, kdy samec orangutana v celkové narkóze prodělal na odborném pracovišti veterinární ordinace Střekov důkladné vyšetření - sonografické i rentgenové.
Mluvčí ústecké zoo Věra Vrabcová uvedla, že primárním důvodem vyšetření byly problémy s páteří v oblasti beder, které se u Ňuňáka projevily omezením pohybové aktivity a viditelnými bolestmi. „S tím souvisel i snížený příjem potravy, omezená chuť k jídlu a viditelný úbytek na váze. V první fázi byla nasazena léčba pomocí kortikoidů, ale následně bylo rozhodnuto o vyšetření v narkóze kvůli stanovení přesné diagnózy a možnosti řešení. Rentgenovým vyšetřením bylo zjištěno degenerativní onemocnění páteře s artrózními změnami na křížo-bederním spojení, stejně jako poškození v oblasti bederních obratlů. Ultrazvukové vyšetření však odhalilo mnohočetné solidní útvary v oblasti hrudní dutiny, vyšetření ostatních orgánů jater, sleziny, varlat, ledvin bylo bez patologického nálezu,“ doplnila mluvčí zoo.
Bohužel, léčba v tomto stádiu nebyla možná, podáváním léků šlo pouze zmírnit bolesti, omezit zavodnění plic a vyčkávat, jakou rychlostí nemoc propukne naplno. „Poslední týdny ukázaly, že finální rozhodnutí, které je při práci se zvířaty vždy nejobtížnější, musí přijít brzy, neboť pomůže zkrátit Ňuňákovi jeho trápení. Po humánním uspání byla provedena pitva a odebrány vzorky pro následný výzkum. Kadaver převezme Muzeum města Ústí nad Labem, kterým bude zajištěno zhotovení dermoplastického i kosterního modelu,“ dodala Věra Vrabcová.
Budoucnost chovu orangutanů v Ústí
Desítky let se hovoří o nevyhovujícím chovatelském zařízení, ve kterém pár orangutanů, popřípadě s jedním či dvěma mláďaty, trávil celý život. Momentálně zde zůstala zhruba třicetiletá samice Ňuninka s šestiletou dcerou Cantik. Mnohem naléhavěji nyní vyvstává potřeba vybudovat moderní zařízení, kde by orangutani mohli žít v důstojných podmínkách. Jedná se o dlouhodobě plánovanou stavbu Asijského domu v horní části zoo, na kterou se však od začátku tisíciletí nedaří získat finanční prostředky. Je několik možností, jak se bude situace dále vyvíjet:
1) Zoo nezíská dostatek financí, Ňuninka a Cantik zůstanou ve stávajícím zařízení, dokud Cantik nedospěje a nebudou obě na doporučení koordinátora Evropských chovných programů (EEP) přesunuty do jiné zoo, kde budou zařazeny do chovu. Časový horizont – do čtyř let. Tím skončí chov orangutanů v ústecké zoo.
2) Zoo nezíská dostatek financí, přesto kvůli zachování chovu orangutanů požádá koordinátora EEP o samce, který bude umístěn ve stávajícím zařízení, jehož uspořádání však neumožňuje manipulaci se zvířaty, přesuny či možnost oddělení, nehledě na morální aspekt chovu zvířat v těchto podmínkách.
3) Zoo díky této krizové situaci získá finanční prostředky k výstavbě Asijského domu. I když realizace stavby může trvat několik let, bylo by rychlé rozhodnutí zárukou, že v ústecké zoo zůstane chov orangutanů zachován, ale navíc při zajištění vhodných podmínek pro moderní chov zvířat.
Historie chovu orangutanů v ústecké zoo
Orangutani Ňuňák a Ňuninka přišli do ústecké zoo v roce 1989 kvůli natáčení filmu Dva lidi v zoo. Měli zde pouze prodělat povinnou karanténu a následné natáčení, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o pašovaná zvířata, byla zabavena a v zoo již zůstala. Ze zhruba dvouletých mláďat se stala dospělá zvířata, kterým se narodilo celkem pět mláďat, dva samci – Ámos nar. 2000 (jméno dostal po svém filmovém tatínkovi) a Budi nar. 2007 obohatili chov těchto lidoopů v dalších evropských zoologických zahradách, konkrétně v Holandsku (Zoo Apenheul) a v Německu (Zoo Kolín nad Rýnem). Samička Cantik nar. 2011 zůstává zatím v ústecké zoo, dvě další samičky (Raja nar. 1998 a mládě nar. 2016) bohužel uhynuly.
