Severní Čechy - Na Zemi existuje místo, kde příroda vypadá tak, jak vypadala severočeská uhelná pánev v třetihorách. Na území dnešního Česka se rozprostíralo moře, močál křižovali aligátoři, teplo jako na Floridě.
Je tedy důvod bát se oteplování? Už se sem stěhují třeba „sexuální kanibalové“. Více prozradil geolog Karel Mach z Lounska, který zkoumá fosilie v dole Bílina a za „obživlým pravěkem“ se vydal do amerických bažin.
„Už dinosauři žrali jehličky z tohoto stromu,“ říká geolog Karel Mach, když na plátně ukazuje fotografii cypřiše bahenního – stromu, který fotografoval v mokřadech jihovýchodní Ameriky. Pár sekund na to prosvítí na soudobou fotografii snímek zkameněliny, kterou našli v uhelném dole Bílina. Diváci jsou překvapeni: obrys zkameněliny z českého Krušnohoří až neuvěřitelně věrně kopíruje živou větvičku dřeviny, která dnes běžně roste třeba na Floridě.
V Čechách už se ale nesetkáme s tímto stromem z rodu tisovců, který vypadá jako kuželka, jejíž pařezová část vyrůstá ve vodě. Nadšený přírodovědec, který žije v Kozlech u Loun a besedoval koncem týdne v knihovně v Lubenci, pouštěl na plátno další „před“ a „po“.
zkameněliny z dolu Bílina ve sbírce Národního Muzea: Foto: Národní muzeum Praha
Ukazuje na obrázcích, s čím vším se na americkém kontinentu potkal a zároveň to zná z uhelné Mostecké pánve, která se rozprostírá na území okresů Chomutov, Most, Teplice a Louny. Například močál Okefenokee ji připomíná i svým rozměrem: „Strašně se mi líbilo, že jsem přírodní podmínky mohl tedy pozorovat na srovnatelné ploše.“
Zkameněliny třetihorního rostlinstva i živočišstva se na zdejších hnědouhelných dolech v sbírají více než 150 let.
Díky tomu bylo možné provést podrobnou rekonstrukci třetihorních prostředí v severozápadních Čechách. Loni darovaly Severočeské doly 7000 fosilií Národnímu muzeu. „I ostatky krokodýlů byly nalezeny v mostecké pánvi,“ překvapuje řečník, jehož dosavadní průzkum skutečně ukazuje, že někdejší příroda připomínala prostředí současných řek a bažin jihovýchodě USA - od Floridy po Washington, jak si prověřil i na vlastní kůži.
Minulost versus budoucnost: Varování
Skoro jako „cesta do pravěku“ za rostlinami a živočichy působí výprava Karla Macha, který se s manželkou rozhodl jet do USA právě do míst, která jsou třetihornímu Krušnohoří dnes nejvíce podobná. V tamních močálech nacházel živý odraz téhož prostředí, které je uchováno ve fosiliích Severočeské hnědouhelné pánve.
Vyprávění Karla Macha, zpestřené o srovnávací fotografie, přináší aktuální zprávu o amerických mokřadních oblastech a její porovnání s obdobím před 17-20 miliony let v českých zemích. Ale co si z takových poznatků vzít pro budoucnost Čech?
Takhle severočeská hnědouhelná pánev vypadala v třetihorách, jak dokládají nálezy zkamenělin v dole Bílina. Nevěříte? Geolog Karel Mach je autorem olejomaleb, které zobrazují zdejší krajinu, jak vypadala v období takzvaného miocénu. Obrazovou rekonstrukci tvoří na základě nálezů fosilií na dole Bílina, na stropu uhelné sloje. Dominují zde tisovcovité stromy.
Na území českých zemí tedy kdysi bývalo mnohem tepleji než dnes. Díky tomu, co Karel Mach viděl v uhelné sloji a na co si naživo sáhl v Americe, ví, že globálního oteplování se není důvod bát. „Nebojím se vyhynutí z důvodu globálního oteplování. Takové podmínky jsme tu už v historii měli, a k vymření nedošlo. Současné oteplení je ve skutečnosti krátká událost,“ míní a dodává, že jej rozhodně nepopírá. „Vidíme, co se děje, prostě zvířata migrují. Najednou se zde usadil křižák pruhovaný, který byl běžný ve Středomoří. Slyšel jsem, že někdo našel v Krkonoších kudlanku nábožnou,“ zmínil dva živočichy, kteří zrovna mimo jiné oba patří do skupiny takzvaných „sexuálních kanibalů“, protože samice po kopulaci sežere samečka.
„Příroda migruje tam, kde jí podmínky vyhovují. Jenom člověk se nastalým podmínkám nepřizpůsobuje, ale bouří se proti nim a chce je zvrátit. Ale - hlavní problém nespočívá ve spalování fosilních paliv, ale v tom, že je nás hodně. Máme nějaké potřeby a chceme je uspokojovat čím dál víc. Současná situace je samozřejmě varování,“ dodává. „Až vyhyne člověk, tak se planeta srovná,“ zaznělo na závěr z obecenstva. Vyhynutí se však, z důvodu oteplení, Karel Macha opravdu neobává.
Je otázka, zda bychom chtěli do Čech zpátky krajinu třetihor: Fotografie deseticentimetrových křižáků nebo roje komárů by pro některé choulostivce byly asi důvodem k záporné odpovědi.
Karel Mach na besedě v Lubenci na Podbořansku. Foto: Lucie Bartoš
Vytěžíme na Floridě uhlí?
Machovy poznatky rozhodně neznamenají, že na Floridě jednou budeme kutat uhlí. Na rozdíl od Krušných hor zde, ani přes velkou podobnost fauny a flóry, nevznikne. „Žádná americká bažina nemá podmínky k tomu, aby se zde vytvořilo uhlí. Neprobíhá zde totiž horotvorná činnost, tedy rašelinu, která vzniká z odumřelých těl, nic nepřikryje. Takový nános vznikne jen v pánvích,“ vysvětluje geolog Mach, který bude na USA vzpomínat i kvůli tamním lidem.
„Znal jsem Američany jen z televize - ze seriálů, z politiky. Člověk si myslí, že jsou to arogantní lidé, ale nám tamní obyvatelé vždy pomáhali, poradili. Navíc síť silnic je perfektní, cena benzínu je o polovinu nižší než u nás,“ uzavírá přednášku, kterou pořádal spolek SOS Lubenec.
Autorka: Lucie Bartoš
