ČR - Posledních šest let bylo na našem území suchých. Nedostatek vody vnímal snad každý a měl dopad na řadu odvětví – zemědělství, vodárenství, průmysl, rekreaci... Vodohospodáři se musí zejména na jaře připravit na téměř jakýkoliv scénář vývoje srážek během celého roku.
Jaro je nejdůležitější okamžik, protože obvykle bývá přebytek vody z tajícího sněhu, z vydatných srážek a příroda si ještě nenárokuje velké množství vody na růst biomasy. Zbývá tedy obvykle dostatek vody pro plnění nádrží. A jak připravil státní podnik Povodí Ohře nádrže pro letošní rok, po zimě s minimálním množstvím sněhové pokrývky? Maximálně, jak to šlo!
Poslední roky se na našem území nedostává srážek, jsou velmi nerovnoměrně rozložené v průběhu roku a jejich úhrn je nižší než dlouhodobý průměr. To má vliv nejen na průtoky vody ve vodních tocích, na objemy vody ve vodních nádržích, ale i na hladiny podzemních vod.
„Jedním z nástrojů, jak se s nedostatkem vody vyrovnat, jsou vodní nádrže. Umožní nejen vodu pro činnost člověka využít, ale v nejvíce potřebném období ji dokáže i nabídnout přírodě – vodním tokům,“ uvedl Jan Svejkovský, mluvčí Povodí Ohře.
Aktuálně máme zhodnocený stav ke konci března 2020. Od té doby se průtoky v řekách pomalu snižují. Nádrže, u kterých dochází k přechodu ze zimní zásobní hladiny na letní zásobní hladiny, nadále plníme. Jedná se o nádrže Janov, Skalka, Újezd, Stanovice a Jesenice. S ohledem na pozvolný pokles průtoků na přítocích se plnění těchto nádrží zpomaluje, nebo zastavuje.
Naplnění nádrží je v současné době dostatečné, a to i pro případ, že bude v budoucím období nastávat hydrologické sucho obdobné předchozím rokům. Výjimku tvoří nádrž VD Vidhostice, která byla naplněná jen na 67 %. Zde je cílem v nastávajícím období vodou nadmíru šetřit a uvolnit ji až v období kritického nedostatku vody v Blšance, který můžeme v letním období očekávat.
„S výjimkou VD Vidhostice byly ke konci března všechny vodní nádrže naplněné na 96 až 100 % svých zásobních objemů. Samozřejmostí je, že necháváme volné retenční objemy, které mají za úkol eliminovat účinky povodní,“ dodal Svejkovský.
Ani v současné době nikdo nedokáže předpovědět na několik měsíců dopředu, jestli přijde povodeň či ne. "Na velké části území registrujeme střední až vysoký deficit srážek v povrchové vrstvě půdy. Situace je zatím lepší než 2015 a 2018. Bohužel výhled počasí na nejbližší období není optimistický a lze předpokládat další růst deficitu vody v půdě," říká Martin Možný z Českého hydrometeorologického ústavu.
