Litvínov - Sokoli stěhovaví si pro svůj život vybírají klidná místa, kde se z nich často stávají obávaní strážci revíru. V posledních letech se mezi vyhledávané lokality řadí průmyslové areály, které vedle klidu poskytují kriticky ohroženým dravcům i dostatek potravy, například v podobě zvědavých holubů. Sokoli tak hnízdí na pěti komínech Unipetrolu, a to na dvou v Litvínově a Neratovicích a jednom v Kralupech nad Vltavou. Od roku 2011 se tu vylíhlo již 30 mláďat. Jejich životní eskapády zaznamenává ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife pomocí fotopastí. Letos poprvé mohli zájemci sledovat litvínovskou sokolí rodinku i v přímém přenosu na webu starameseosokoly.cz.
„Skupina Unipetrol se dlouhodobě snaží minimalizovat dopady výroby na životní prostředí a současně se zasazuje o jeho ochranu. Loni dosáhly naše náklady spojené s ekologizací historicky nejvyšší úrovně 2,26 miliardy korun. Vedle toho rozvíjíme i takové úžasné projekty, jako je podpora hnízdění sokolů, zarybňování Bíliny a Labe nebo chov včel,“ říká Tomasz Wiatrak, generální ředitel skupiny Unipetrol a dodává: „O vzácné dravce se v Unipetrolu staráme již devět let. Letošní rok je velmi úspěšný. Vedle tří mláďat v Litvínově se narodila dvě mláďata v Neratovicích. Celkem se nám za celou dobu podařilo vyvést už 30 mladých, což je velký příspěvek pro rozšiřování ohrožené populace sokolů stěhovavých v Česku.“
Samečci se starají o domácnost stále více i ve světě sokolů stěhovavých
https://www.youtube.com/watch?v=bkmMEVSTV8k
I když láska sokolům v Unipetrolu kvete každý rok, ne vždy se jim podaří vyvést mladé. Důvodů může být hned několik a matce přírodě poručit nelze. Zatímco v Litvínově se usadil jeden pár a vyvedl hned tři mladé, v Kralupech nad Vltavou se na neúspěšném hnízdění tamního páru výrazně podepsalo nevlídné počasí. Po několika letech bez sokolích potomků zažívají radost již druhým rokem zaměstnanci Spolany Neratovice. Samička sokola stěhovavého se tu na komíně usadila v roce 2015, ale několik let zůstala single. Teprve loni si přivedla partnera a společně vyvedli historicky první spolanské mládě. I letos se tento pár uhnízdil na osmdesátimetrovém komínu bývalé čistírny exhalací a dočkal se dvou mladých, kterým děti z okolních základních škol vybraly jména Spolanka a Komínek. „Díky technice, kterou máme k dispozici (kamerám, fotopastem), se v poslední době ukazuje, že i samci mohou být vzorní otcové a mláďatům trhají potravu, což se považovalo za výsadu samiček,“ vypráví ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife, který se o sokoly v Unipetrolu každoročně stará.
Hledá se Spolanka, není doma ani na chatě
Ornitologové umístili Spolance na záda vysílačku, aby mohli monitorovat její osud. Po pár týdnech ale vysílačka přestala vysílat signál, a tak se vyhlásilo pátrání. „Místem poslední lokace Spolanky byla druhá budka v areálu. Při našem příjezdu na ní seděl sokolí táta. Uvnitř byla drobná pera i jedna letka dospělého sokola, takže rodina druhou budku evidentně využívala k odpočinku. V lidském světě bychom řekli, že ji měli jako víkendovou chatu. Spolanku se nepodařilo najít ani při následném pátrání. Jediné, co jsme objevili, byla nedávno ulovená kořist – samice poštolky obecné. Po mláďatech ale ani stopa,“ popisuje hledání Václav Beran a dodává: „Sokoli jsou silně teritoriální zvířata a v mládí mají velké cestovatelské sklony. Mladí si po opuštění hnízda musí najít vlastní hnízdiště, a proto se často zatoulají nejen do blízkého zahraničí, ale téměř po celé střední Evropě. Samičky jsou větší cestovatelky a mnohdy zaletují daleko, např. do Francie, Španělska. Přejeme Kamínkovi i Spolance hodně štěstí a třeba je ještě někdy uvidíme.“
Stará láska nerezaví – litvínovská rodinka se světu vystavovala online
https://www.youtube.com/watch?v=NOm8gfaOBf8
V Záluží u Litvínova sídlí na stometrovém komíně teplárny už dlouhá léta stejný pár. Do jejich domácnosti mohli letos nakouknout i zvědaví diváci. Námluvy, sezení na vejcích a výchovu tří nových mláďat bylo možné sledovat v přímém přenosu na webu www.starameseosokoly.cz. I zdejší mláďata dostala jména. Vybrali je fanoušci z řad pravidelných diváků online přenosu. Samičky dostaly jména Uni a Petra, sameček vyletěl do světa se jménem Olík. „Jakmile začala mláďata poletovat a zdokonalovat se v loveckých technikách, rodiče je po měsíci vyhnali z jejich okrsku, aby se podívala po světě a našla si nové hnízdiště. Obvykle sokoli hnízdí až ve třetím roce života, tedy ten mezičas někteří využívají k tomu, že se toulají po krajině. I litvínovským sokolíkům přejeme v životě hodně zdaru,“ shrnuje Václav Beran s tím, že až se za rok na jaře sokolí pár znovu zahnízdí, bude k dispozici další online vysílání.
Za vším vězí poštolky
Ptáte se, kdo se letos ubytoval v druhé hnízdní budce v Litvínově? Komín etylenové jednotky si pro své hnízdění vyhlídly poštolky a pořádaly tu bujaré námluvy. To se nelíbilo sokolímu samci z budky na komínu sousední teplárny, a tak je létal pravidelně kontrolovat, aby si zjednal pořádek. „Delší dobu se u budky na etylence nic nedělo, pak ale vypukla fotografická smršť. Budku si vybraly poštolky obecné, tokaly zde, pářily se a praly se s konkurenty,“ líčí Václav Beran. Zaměstnanci Unipetrolu pak posílali fotky malých poštolek s tím, že jde o sokoly. V areálu se totiž pohybovala kromě Uni, Petry a Olíka i skupinka nově vylíhlých poštolek obecných, které jsou menší příbuzní sokola stěhovavého a často končí i jako sokolí potrava.
