Ústecký kraj – Další pokračování krimipříběhů specializované skupiny Peruc. Tentokrát se kriminalista zaměřil na další členy zlodějské skupiny. Dozvíte se také o nových případech krádeží.
TAJEMNÁ SOCHA
V posledním pokračováním, kdy jsme ukončili kapitolu samostatné milenecké dvojice Aleše a Terezy jsem vám na konci slíbil, že vám poodhalím cenu sochy na přiloženém obrázku. V daném případě znalec památkového ústavu označil sochu jako západočeskou Madonu z ¾ 14 století. Tato socha byla odhadnuta na 2 500 000.- Kč. A představte si, že nikomu nechyběla! Proto jsme si rozdělili západočeský kraj na úseky a jednotlivé dvojice objížděly západní Čechy. Nakonec se zjistilo odkud Madona pochází a byla předána Plzeňskému biskupství. Úmyslně jsem neuvedl místo původu, nerad bych přidělal práci současným policistům. Tak jsme měli evidováno národní kulturní dědictví, ale k tomu se ještě vrátíme.
KDO BYLI DALŠÍ ČLENOVÉ OBÁVANÉHO GANGU?
Nyní budeme pokračovat v trestné činnosti naší skupinky, která se rozrostla o další členy, a to především o Alešova bratra Roberta, který se vrátil z výkonu trestu a začal další trestnou činnost organizovat. Dále o Jaroslava K. Tato osoba byla na tak zvanou hrubou práci na místě, jinak prováděl typování před vloupáním, věcem rozuměl,neboť již před tím spolupracoval jako překupník pro jednoho zatím nejmenovaného starožitníka. Další osoby, které se nabalovaly, zde šlo o mladíky, kteří chtěli přijít k penězům bezpracným způsobem.
Pustíme se do trestné činnosti naší celé skupiny, protože to bude náročnější, tak jsem to pro vás rozdělil následovně nejprve tipaře a zloděje, později překupníky. Rovněž popíšu i jak se někteří chovali u výslechu, aby jste pochopili náročnost dokazování. V některých případech přiložím k odcizeným věcem i věci zadržené při domovních prohlídkách, které proběhly od Loun, přes Pardubice, Beroun až po Tábor. To bude sloužit k porovnání nehlášených škod majiteli (převážně faráři) na místě s zajištěnými věcmi a ocenění soudním znalcem. Tak uvidíte případy a způsobené škody, kde jsme nezajistili věci a jakým odpovídají cenám dle znaleckého odhadu. Nyní k jednotlivým případům!
ODHALENÉ PŘÍPADY
Robert D. společně s dosud přesně neustanoveným spolupachatelem dne 16.4.1999 po násilném odstranění 4 visacích zámků vnikli do kostela sv. Jiljí v obci Vinařice, okr. Louny, odkud odcizili 4 kusy barokních dřevěných polychromovaných sošek – andělíčků s pozlacenými křídly v hodnotě cca 200 tisíc korun a na poškození způsobili škodu 640 Kč, vše ku škodě Římskokatolické církve, děkanství Louny
Robert D., Alešem H., Robertem H., Terezou P. a Jaroslavem K. v době od 19.4.1999 do 20.4.1999 dopustili vloupání do kostela sv. Barbory v obci Ječovice, okres Litoměřice, kdy po vypáčení vstupních dveří vnikli do prostoru kostela a odtud odcizili 2 ks postranních ozdob z oltáře, pozlacené dřevořezby s obrazy světců, dřevěný vyřezávaný erb a dřevěný krucifix s podstavcem. Tím jste způsobili Římskokatolické farnosti Ječovice na odcizených věcech škodu ve výši 121.000 Kč a na poškození vstupních dveří 3.000 Kč , tedy celkem 124.000 Kč.
Aleš s Terezou, Robertem, a Jardou K. dne 2.5.1999 kolem 16,45 hodin vešli do kostela sv. Petra a Pavla v obci Peruc, okres Louny, který byl farářem otevřen před bohoslužbou, a poté v kostele odcizili tři dřevěné sošky andílků, z toho dvou andělů - světlonošů, výška 30 cm, a jednu sochu anděla velikost 65 cm, všechny z 18.století. Odcizením věcí způsobili škodu ve výši 10.000 Kč ke škodě Římskokatolické církve, farnost Peruc. Aby jste si udělali představu o drzosti pachatelů, tady je citace z výslechu jednoho z nich.
„Do kostela jsme šli tak zvaně na drzovku, farář byl v sakristii a připravoval se na mši, my jsme vlítli do kostela a vzali nějaké sošky z oltáře, většinou anděly. Když jsme byli u auta vyběhl farář a křičel, ať ty věci vrátíme. Šel o holi. Věděli jsme, že nemá šanci a my jsme naskákali do auta a ujeli.“
Nyní si porovnáme škody nahlášené farářem a škody určené znalcem.
Rudolf H., Robert H., Aleš H., se v době od 17,00 hodin dne 27.6.1999 do 16,00 hodin dne 30.6.1999 dopustili vloupání do kostela v obci Havraň, okres Most, kdy po násilném odstranění visacího zámku mříže a následném vypáčení vchodových dveří vnikli do prostoru kostela, odkud odcizili celkem 6 kusů mosazných svícnů, jeden kus barokního zlaceného krucifixu, jeden kus dřevěného korpusu Krista, čímž způsobili Římskokatolické farnosti se sídlem v Mostě, škodu ve výši 86.000 Kč na odcizených věcech a 15.000 Kč na poškození dveří a mříže, celkem tedy 101.000 Kč.
Aleš H., se v době od 19,30 hodin dne 28.06.1999 do 09,00 hodin dne 01.07.1999 dopustil vloupání do kostela v obci Charvátce, okres Litoměřice, kdy po vypáčení vstupních dveří a mříže do kostela Nanebevzetí Panny Marie, vnikl do prostoru kostela. Odkud odcizil 8 obrazů Křížové cesty. 1 ks dřevěná socha Jana Nepomuckého, stáří 100 let , výška 90 cm, 2 ks mosazných svícnů , stáří 100 let, výška 45 cm, 2 ks mosazných svícnů o výšce 15 cm, stáří 100 let, 1 ks mosazný svícen z paškálu , výška 120 cm, který se skládá z osmi dílů spojené šrouby, 1 ks dřevěný kříž s tělem Ježíše Krista o výšce 130 cm, stáří 100 let. Tím způsobili Římskokatolická církvi v Roudnici nad Labem, okres Litoměřice, odcizením škodu124.000 Kč a na poškození 1.900 Kč.
Tento případ je hlavně ukázkou, že jsme využívali i další možnosti a nejen vlastní operativní šetření a doznání pachatelů, ale i další možnosti. I když v tomto případě díky čsl. zákonům jen jako nepřímý důkaz (v SRN jako přímý důkaz). Paradox ztotožnění na pachové stopy vzniklo v ČSSR.
Vězte, že celé toto vyprávění má sloužit k tomu, abychom ukázali, že dřívější SNB a později i Policie dokázali i takové vynikající výsledky bez technických možností, které má současná Policie. Víte, co konstatoval jeden z znalců? „Kdyby jste u Policie již nic neudělali, tak jste dokázali něco, co se nebude opakovat“.
Neuvádím všechny objasněné případy, vybral jsem jen na ukázku abych, abych ukázal náročnost práce v tehdejších podmínkách a přitom váženého čtenáře neunavoval stále se opakujícími frázemi.
Příště ukážu, jak jsme pracovali se zajištěnými věcmi, kdy ustanovením jedné sochy jsme došli i k případu z roku 1971, ale o tom až příště…..
(Napsal V. Dvořák, bývalý kriminalista a šéf Specializovaného týmu Peruc)
