Litvínov - Velikým tématem dnešní doby je „well-being“ (dobře se cítit), a to zejména u dětí, které většinu svého životního času tráví ve školních lavicích.
Vždy jsme rozdělovali školy na dobré, lepší, a ne tak dobré, též učitelé byli v našich očích dobří, lepší, a ne tak dobří. Děti měly zkrátka buď štěstí, anebo smůlu na školu, spolu s nimi se vezli i jejich rodiče.
Heslo „ohýbej stromeček, dokud je mlád“ se často bralo doslovně. Český filosof Ladislav Klíma (1878-1928) napsal o školství dokonce vynikající traktát Nejbarbarštější žaláře na Šalamounských ostrovech. (1) Na Šalamounských ostrovech se učí především verbologie, která je tam vědou věd, a knihou knih je slovník. Jedná se tam důsledně proti základní psychologické pravdě: jen to si člověk vskutku zapamatuje, co jej zajímá, co se do jeho duše hluboce vrylo. Tolik Ladislav Klíma.
Po roce 2000 se čas i naše zvyklosti začaly výrazně měnit. Společnost hledala a dosud hledá cesty a formy adekvátní novému tisíciletí. Stále si jen opakujeme, že technika předběhla všechna naše očekávání a že s rozvojem našich lidských kvalit to nejde tak rychle.
Po experimentech s výukou, kdy se učitelé snažili technické pokroky do žáků vměstnat v relativně krátkém čase 8–10 let, zjistili, že tato cesta není dobrá. Intelekt se nafouknout nedá, a navíc IQ nevyjadřuje všechny jeho složky. Kromě IQ patří do hodnocení inteligence i SQ-sociální inteligence, EQ-emocionální inteligence a Spirituální inteligence. Člověk není jen člověkem hlavy, ale i srdce a údů.
Po řadě stále stoupajících patologických jevů u mladých lidí – agrese, pasivity, drog, sebevražd, nezájmu o cokoliv, začínáme pátrat po způsobech, jak vychovat celistvého člověka plného zájmu o život a o svět.
Děti tráví ve škole většinu svého životního času a je třeba harmonicky rozvíjet všechny jejich schopnosti, aby do dospělého věku vstupovaly jako harmonické bytosti, které jsou rovnoměrně a celistvě vychovány. Inspirací nám může být klasické Řecko, kde soupeřila athénská výchova se sparťanskou, aby se nakonec obě sjednotily po bitvě u Thermopyl. Athény začaly dbát i na výchovu k fyzické zdatnosti a Sparta se začala inspirovat Krásou jako jedinou z idejí, která se obětovala a vstoupila s člověkem do říše jevů.
Dějinnými příklady se inspiruje i waldorfská škola Jeřabinka, která přináší do Litvínova impuls „Well-being“ pro děti z Litvínova a okolí.
(1) KLÍMA, LADISLAV (1927). Vteřina a věčnost. s. 39-44, Praha: Aventinum O. Štorch – Marien.
