Klášterec nad Ohří - „V minulosti existovaly na úpatí Krušných hor blízko sebe tři dendrologicky a sadovnicky velmi významné a proslulé přírodně krajinářské parky – v Klášterci nad Ohří, na Červeném Hrádku a v Jezeří. Z této trojice si do dnešních dnů pouze klášterecký zámecký park uchoval svůj bohatý dendrologický sortiment a řadí se v současnosti k nejlépe zachovalým historickým parkům Ústeckého kraje,“ těmito slovy uvádí Ivo Novák publikaci Průvodce zámeckým parkem v Klášterci nad Ohří, která bude slavnostně pokřtěna 1. dubna v 17 hodin v galerii Kryt. Radnice při této příležitosti připravila i fotografickou výstavu, která přiblíží jedinečnost zámeckého parku i s jeho historií.
Historie parku je zaznamenána i v novém Průvodci zámeckým parkem v Klášterci nad Ohří, kde nechybí ani zajímavé dobové fotografie. Dějiny parku jsou úzce spjaty s historií kláštereckého zámku, kdy při přestavbě zámku v letech 1666 – 1670 byla založena barokní zahrada. Ta byla po požáru zámku v r. 1784 postupně přeměněna na park anglického typu. Zvětšoval se i rozsah parku, po dalším velkém požáru v r. 1856 zanikly původní hospodářské budovy, panský pivovar i mlýn. Po roce 1876 byl stávající park postupně rozšiřován východním směrem a jeho součástí se staly i staly i romantické rulové skalní partie podél řeky Ohře. Významně se na podobě parku podílel vrchní zahradník hraběte Josefa Osvalda Thuna Vinzenz Stibal, který zde působil v letech 1866 až 1906.
Dnešní návštěvník může poznávat jednotlivé dendrologické druhy díky nově vytvořeným prohlídkových okruhům. Jsou celkem tři a podrobně je popisuje právě nový průvodce. V nejbližších dnech také přibude nové značení stromů, kdy to již nebudou porcelánové cedulky jako v minulosti, ale vhodnější cedule ze dřeva.
Všechny tři prohlídkové okruhy začínají u rozložitého dubu letního poblíž zámku. Západní okruh pak pokračuje směrem k lázním, najdeme na něm 21 označených stromů, mezi kterými je svými listy výrazná paulovnie plstnatá, zdobný šácholan zašpičatělý či katalpa trubačovitá s neobvykle vytvářeným kmenem. Pozornosti návštěvníků by neměla ujít ani bříza Maximovičova, mohutný platan javorolistý či cenný korkovník amurský.
V zámeckém okruhu najdeme 13 označených dřevin, jedná se například o javor stříbrný, lapinu jasnolistou, dva druhy cypřišovců, jinan dvoulačný či ojedinělý exemplář buku lesního ‘Cristata’. Další okruh nese název Stibalův a představuje řadu jehličnanů i listnáče jako je jírovec pleťový, javor mléč ‘Cucullatum’ či borovici lesní ‘Watereri’.
Půvab jednotlivých zákoutí ve všech ročních obdobích si můžeme prohlédnout nejen ve zmíněné nové publikaci, ale i ve fotografiích kláštereckých autorů, které tvoří výstavu Zámecký park včera a dnes. Výstava bude v galerii Kryt k vidění od 1. dubna do 3. května tohoto roku.
