Horní Jiřetín – Na rekultivovaných výsypkách lomu ČSA, kde těžaři ve spolupráci s Povodím Ohře před rokem vypustili bobří rodinku, bylo v minulém týdnu nezvykle živo. Svůj průzkum zde prováděli studenti litvínovské Scholy Humanitas.
Snažili se najít důkazy právě i o tom, jak dobře se nedaleko bývalého Dolního Jiřetína, daří bobrům. Proč byli bobři vypuštěni právě tady? Mají zde ideální podmínky – opuštěnou přírodu, kde svou činností nepůsobí žádnou škodu. A hlavně zde mají v podobě přírodních jezírek dostatek vody. „Zároveň se tu vyskytuje množství rozmanitých rostlin i dalších živočichů. Pozvali jsme proto studenty Scholy Humanitas, jakožto budoucí přírodovědce, aby zmapovali z pohledu veřejnosti, co všechno tu roste a žije,“ uvedla mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková. Dodala, že mladí studenti jako zástupci veřejnosti mají jedinečnou možnost se podívat do míst, která ještě stále nejsou ostatním přístupná.
Aby pro studenty bylo celé odpoledne zajímavější, vytvořili týmy a ze záznamů půldenního mapování zpracují do konce září projekt. Ten nejzajímavější bude odměněn další exkurzí v terénu zaměřenou už čistě jen na pozorování bobrů. „Pro nás je důležité, aby studenti v projektu vyzdvihli vzácné, či pro ně neznámé druhy. Možná budou sami překvapeni, co vše roste nedaleko jejich domova či školy, kde studují,“ podotkla Eva Maříková.
Mezi samotářské včely patří například chluponožka. V písčitém terénu si vyhrabává chodbičku dlouhou až 50 cm. Ilustrační foto: CC0
Než se studenti pustili do mapování území, dostali krátkou instruktáž od Jiřího Křena, pracovníka, který dlouhá léta pracoval na zdejších rekultivacích. Názorně jim ukázal rozdíl např. mezi územím, které se rekultivovalo technicky a místy, která byla ponechána napospas přírodě tedy tzv. sukcesi. „Zatímco tady vidíte lány vysazené vojtěšky určené ke sklizni, ohraničené stromy stejného vzrůstu, stáří, naproti tomu můžete pozorovat tzv. sukcesní území. Tedy to, co si přetvořila příroda sama. Je bohaté na různé keře, stromy. Každý kousek je jiný a různě se to prolévá. Tohle je území, kde uvidíte spoustu živočichů. A taky zde uvidíte například i holá místa, označená jako fytotoxické zeminy. To samozřejmě neznamená, že jsou nějakým způsobem pro přírodu, člověka a zvířata nebezpečná. Ba naopak! Některé druhy tento obnažený povrch vyhledávají – například vzácné a jedinečné samotářské včely, mravkolevové atd. Žijí pouze na těchto plochách. Pro dobrou představu mohu napovědět, že je tam třeba hodně písku,“ vysvětlil Jiří Křen.
Jiří Křen studentům nejdřív popsal specifika rekultivované krajiny. Foto: jip
Poukázal například na jednotvárnost technicky rekultivované krajiny....
...a mnohotvárnost části výsypek, které byly ponechány sukcesi. Tyto části mají bohaté a rozmanité zastoupení rostlinných i živočišných druhů. Foto: jip
Vybaveni mapou i chytrými technologiemi se studenti 2. ročníku Scholy Humanitas pustili do prozkoumávání terénu. Foto: Jan Pimper
