Ilustrační foto: CC0
Chomutov

Ústecký kraj – Pětina mladých lidí v Ústeckém kraji přemýšlela o tom, že by si sáhla na život. Každá třetí dívka má osobní zkušenost se sebepoškozováním a třetina žáků vykazuje symptomy úzkostí nad hranicí, u které se doporučuje vyhledat odborníka. Detailní vhled do psychické pohody žáků přinesl unikátní výzkum na 2. stupni základních škol a středních školách, který realizoval Ústecký kraj ve spolupráci s výzkumným týmem Anreva Solution.

Do výzkumu se zapojilo 21 tisíc žáků z celého Ústeckého kraje. Výzkumníci se dětí ptali na řadu oblastí, o kterých se tuší, že by v nich mohla současná mladá generace zažívat problémy. Patří sem třeba riziko závislosti na technologiích, vztah k alkoholu a návykovým látkám, poruchy příjmu potravy, ale také zkušenosti s depresivním naladěním, úzkostným prožíváním, sebepoškozováním nebo se šikanou a sexuálním obtěžováním na internetu. Prakticky ve všech oblastech se prokázalo, že zkušenosti s podobnými obtížemi se týkají desítek procent mladých lidí v kraji. Výsledky potvrzují obavy odborníků a každodenní zkušenosti pracovníků škol, kteří se s těmito fenomény musí potýkat.

 

Zkušenosti mladých lidí v Ústeckém kraji

  • Vykazuje symptomy úzkosti 33 %
  • Z toho těžké úzkosti 16,5 %
  • Vykazuje symptomy těžké deprese 11,4 %
  • Zkušenost se sebepoškozováním u dívek v posledním roce 33,8 %
  • Přemýšlel/a o sebevraždě v posledním roce 22,6 %
  • Reagoval/a podrážděně, když nemohl/a být online 55,8 %
  • Spokojenost se životem (wellbeing) pod bezpečnou úrovní dle WHO 24,9 %

 

„Covidová pandemie a dlouhý lockdown, pokračující válečné konflikty, zhoršující se ekonomická situace řady rodin a vliv všudypřítomných technologií, zejména sociálních sítí, na dospívání dětí, to vše vytváří toxický koktejl, se kterým si dnešní žáci neumí poradit zdravým způsobem,” vysvětluje vedoucí výzkumu Roman Petrenko z Anreva Solution možné příčiny špatné psychické pohody dospívajících.

Výzkum poukazuje na to, že by byla mimo jiné potřeba lepší podpora wellbeingu ve školách a učení žáků, jak zvládat stres, aby se dokázali zdravěji vypořádat s nároky současné doby. Skupinou, která by potřebovala nejvýrazněji podpořit, jsou dívky v rozmezí od 8. ročníků ZŠ až po 2. ročníky SŠ. Mezi jednotlivými ORP Ústeckého kraje jsou pak jen minimální rozdíly a duševní zdraví dětí v Ústeckém kraji je celkově, při srovnání s jinými dostupnými daty, podobné jako jinde v republice.

„Jsem ráda, že další kroky kraje můžeme opřít o podrobná data. Výsledky výzkumu potvrdily obavy o duševní zdraví dětí a závažnost dopadů současné společenské situace na mladé lidi. Proto připravujeme řadu opatření. Krajské preventivní programy budou v příštím roce navýšené na 10 milionů korun, vzniknou multidisciplinární týmy dětského duševního zdraví a spolu s UJEP chystáme nový bakalářský obor školní psycholog“, komentuje výsledky výzkumu Jindra Zalabáková, radní pro oblast školství, mládeže a sportu Ústeckého kraje.

Výzkum probíhal od poloviny letošního roku, šetření se zúčastnilo 21 000 žáků 2. stupně základních škol a středních škol v celém Ústeckém kraji. Zapojeny byly všechny typy středních škol, včetně odborných učilišť nebo škol bez maturitního studia. Jde o nejkomplexnější výzkum duševního zdraví a rizikového chování dětí v historii České republiky. Ústecký kraj se na jeho realizaci podílel v rámci rozvoje preventivních služeb a mapování reálných potřeb na svém území.

 

Plánovaná opatření a kroky ke zlepšení ze strany Ústeckého kraje:

1. Dotační program Prevence rizikového chování (zvýšení kompetencí a větší porozumění problematice duševního zdraví, programy pro žáky v oblasti duševního zdraví, preventivní pobyty pro žáky) – navýšení ze 2 na 7 mil, Výzva Prevence pro krajské školy – navýšení z 1,5 na 3 mil.

2. Rozvoj kompetencí v oblasti prevence rizikového chování a podpory dětského duševního zdraví dalším vzděláváním a návazným metodickým vedením (témata: traumarespektující přístup, socio-emoční dovednosti, wellbeing)

3. Vytvoření funkční pracovní multioborové skupiny – Krajské platformy prim. prevence

4. Vznik multidisciplinárních týmů dětského duševního zdraví

5. Aktivity v krajském projektu ve Výzvě MŠMT na aktivity v oblasti primární prevence rizikového chování a podpory duševního zdraví ve školách – podpora celých sboroven, vzdělávání v oblasti vedení třídnických hodin, práce s dynamikou třídy, socio-emočního učení, supervize, vzdělávání pro ředitele v oblasti klimatu školy, vznik a podpora krizových intervenčních týmů, supervizní podpora poradenských pracovišť

6. Vytvoření bezpečného a podpůrného prostředí ve školách – podpora realizace třídnických hodin se zaměřením na budování pozitivního třídního klimatu

7. Navýšení úvazků metodiků prevence Pedagogicko-psychologické poradny Ústeckého kraje a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, Teplice, p. o.

8. Navýšení úvazku krajského školského koordinátora prevence

9. Vznik nového střediska výchovné péče

10. Podpora spolupráce s UJEP – akreditace bakalářského studijního programu školní psychologie, kurzy pedagogické a školní psychologie pro pedagogické pracovníky

11. Zřízení relaxačních koutů pro pedagogy

 

Hlavní zjištění výzkumu:

1. Wellbeing

Každý čtvrtý žák má velmi nízký wellbeing

Přesně čtvrtina žáků (24,9 %) vykazuje velmi nízký wellbeing (spokojenost se životem), a to na takové úrovni, pro kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje intervenci odborníka. To znamená, že cca každému čtvrtému žákovi 2. stupně ZŠ a SŠ by měla být poskytnuta odborná pomoc.

Dívky mají wellbeing výrazně horší než chlapci. Wellbeing žáků na gymnáziích je mírně horší než žáků na ostatních typech škol. O trošku horší wellbeing mají žáci ze severovýchodních ORP Ústeckého kraje (Děčín, Rumburk, Varnsdorf), regionální rozdíly jsou ovšem celkově spíše zanedbatelné.

 

2. Úzkosti a deprese

Třetina žáků vykazuje symptomy úzkosti, čtvrtina žáků symptomy deprese

Třetina žáků (33 %) vykazuje symptomy úzkosti, resp. 16,5 % žáků známky těžké úzkosti a dalších 16,5 % známky střední úzkosti. Symptomy deprese nalezneme u čtvrtiny žáků, resp. 11,4 % dosahuje skóre odpovídající známkám těžké deprese a 11,5 % skóre středně těžké deprese. To neznamená, že takový počet žáků trpí klinicky potvrzenou depresí či úzkostí, jedná se pouze o screeningový dotazník indikující podezření.

Všichni tito žáci nicméně přesahují hodnoty, při kterých je doporučeno vyhledat specializovanou pomoc odborníka. Kapacity dětských psychiatrů a klinických psychologů tolik dětí nedokáží obsloužit, je proto nutné hledat jiná řešení, od celkového posílení prevence, přes poradenství ve školách až po jiné formy intervence poskytované ohroženým dětem a jejich rodinám.

 

3. Spánek

Více než polovina žáků má problémy se spánkem, řada žáků spí v týdnu jen 5-6 hodin

O tom, že kratší spánek, problémy se spánkem a jeho celková nižší kvalita má výraznou roli ve zhoršujícím se duševním zdraví dnešních žáků, se mezi odborníky diskutuje již řadu let. K této oblasti nám ale dosud chyběla pevná data. Realizovaný výzkum tato data poprvé přináší v souvislostech s dopady na duševní zdraví a rizikové chování dětí.

Při použití specializovaného nástroje pro posouzení potíží se spánkem vychází, že více než polovina žáků nemá kvalitní spánek. Konkrétně 6,9 % žáků má příznaky těžké insomnie, dalších 22,1 % střední insomnie a 28,8 % žáků má symptomy mírné insomnie, což již není tak závažné, ale nemají zcela zdravý spánek (např. jim večer déle trvá, než usnou či se opakovaně probouzí v průběhu noci).

 

4. Sebepoškozování

Třetina žákyň v kraji se za posledních 12 měsíců sebepoškodila, nejčastěji propichováním nebo řezáním kůže

Velmi závažná zjištění přináší výzkum k problematice sebepoškozování žáků. Že se jedná o rozsáhlý problém, který je masově rozšířený, opakovaně potvrzují učitelé i psychologové, k problematice však chyběla podrobnější data, protože do psychiatrické či jiné lékařské péče se dostane pouze zlomek případů. Řada případů sebepoškozování u dětí zůstane neodhalena či neřešena.

Ptali jsme se, jestli mají žáci osobní zkušenost se sebepoškozováním v uplynulých 12 měsících. 21,5 % procent žáků přiznalo, že ano (sebepoškozování je před otázkami definováno mimo jiné tak, že se jedná o chování bez úmyslu si vzít život). Je možné, že se v některých případech jednalo pouze o jednorázovou zkušenost a žáci se dále nesebepoškozují, i tak se ale jedná o alarmující číslo.

Sebepoškozování je, podle očekávání, rozšířenější u dívek. Zkušenost s ním reportuje třetina dívek (33,8 %) a desetina chlapců (9,7 %). Sebepoškozování je nejčastější mezi žáky v 8. a 9. ročnících školní docházky.

 

5. Myšlenky na sebevraždu

Více než pětina žáků někdy pomýšlela na sebevraždu

Stupňující se depresivní a úzkostné stavy, sebepoškozování, ale i šikana či kyberšikana v kolektivu mohou někdy žáky bohužel směřovat k názoru, že by bylo lepší, kdyby nebyli na světě. Podle psychiatrů se u dnešních dětí velmi posunul právě vztah k tělesné integritě a suicidalitě a nejen sebepoškozování, ale také zvažování ukončení života jsou mnohem častější než dřív.

V našem výzkumu 22,6 % žáků uvedlo, že během posledních 12 měsíců někdy pomýšlelo na to, že si vezmou život. Častěji se opět jedná o dívky.

17,2 % žáků pak uvádí, že uvažovalo i nad konkrétními způsoby, jakým by případně spáchali sebevraždu. Výzkum nedokáže rozlišit závažnost úvah a vzhledem k tomu, že neexistují jiné české aktuální studie na toto téma, bereme zde zjištěné výsledky s rezervou, nicméně poukazují na velkou naléhavost dalšího studia suicidálního myšlení a chování dnešních žáků.

 

6. Poruchy příjmu potravy

Čtvrtina žáků je ohrožena rizikem poruch příjmu potravy

Čtvrtina žáků v kraji (24,3 %) vykazuje symptomy rizik k rozvoji poruch příjmu potravy.

Nejčastěji se poruchy příjmu potravy vyskytují u žáků v 8. a 9. ročnících. Dívky jsou 4x ohroženější než chlapci (38,4 % dívek a 10,8 % chlapců vykazuje symptomy rizik k rozvoji poruch příjmu potravy).

 

7. Technologické závislosti

Polovina žáků kvůli on-line aktivitám „šidí“ svůj spánek a stravování

Čtvrtina dětí (24,1 %) se přiznává, že často omezují svůj spánek nebo vynechávají jídlo kvůli on-line aktivitám, dalších 24,3 % přiznává, že to udělají občas. Nejčastěji k tomu dochází kvůli trávení času na sociálních sítích a sledování videí. 22,8 % žáků přiznává problémy kvůli nadměrnému hraní počítačových her, což se týká zejména chlapců.

55,8 % žáků se někdy rozčílí, když nemohou být na internetu, což je jeden z ukazatelů nezdravého vztahu k technologiím, který může přerůst až do nezvladatelného závislostního chování.

 

8. Látkové závislosti

Pití energetických nápojů je rozšířené i na základních školách, alkohol až mezi středoškoláky

Ze sledovaných rizikových látek jsou těmi nejčastěji užívanými energetické nápoje a alkohol. Zkušenosti s alkoholem strmě rostou s vyšším věkem žáků, v 6. ročnících pijí alkohol opakovaně jednotky procent žáků, ve 3. ročnících SŠ alkohol opakovaně konzumují více než dvě třetiny žáků. Energetické nápoje konzumují i žáci nižších ročníků, i když častěji opět spíše ti starší. S užitím marihuany má zkušenost 24,1 % žáků, s nikotinovými sáčky 19,7 % žáků a s kratomem 8,9 % žáků. Nejčastější formou užívání tabáku či nikotinu jsou elektronické cigarety, jejich pravidelné užívání přiznává 26,3 % žáků.

 

9. Vztahy a šikana

Žáci se ve škole setkávají s urážkami a ponižováním od spolužáků, ale i učitelů

64,5 % žáků se stala alespoň jednou obětí slovního napadení, 12,9 % žáků uvádí, že jsou obětí slovního napadání téměř denně. Obětí fyzického ubližování bylo 22,6 % žáků, 2,6 % pak téměř denně.

Když se žáků zeptáme obecněji, jestli se s daným typem ubližování setkali ve své třídě (bez ohledu na to, jestli byli obětí oni nebo někdo jiný), 71 % žáků uvedlo, že byli alespoň jednou svědkem slovního ubližování.

21 % žáků se v uplynulém roce alespoň jednou setkalo s násilím v rodině, 7,7 % z nich dokonce opakovaně až pravidelně.

Alarmující ale také je, že téměř polovina (45 %) žáků se alespoň jednou cítila ponížena či zesměšněna učitelem, 14,3 % z nich dokonce opakovaně až pravidelně.

 

10. Rizika kyberprostoru

Polovina žáků se setkala s kyberšikanou, třetina s nevyžádanými erotickými návrhy

S nadávkami nebo pomluvou na svou osobu se na internetu v uplynulém roce setkala alespoň jednou téměř polovina žáků (49,6 %), pětina (19,5 %) opakovaně až pravidelně.

37,5 % žáků bylo v uplynulém roce kontaktováno cizí osobou s nevyžádanou erotickou nabídkou, 14,4 % z nich dokonce opakovaně. Útoky tohoto typu cílí daleko častěji na dospívající dívky, téměř polovina žákyň byla v uplynulém roce alespoň jednou na internetu kontaktována cizí osobou s erotickou nabídkou, 19,4 % z nich opakovaně. Chlapců bylo kontaktováno 26,6 %.

10,9 % žáků poslalo za uplynulý rok někomu svoje intimní fotky nebo videa, častěji se jedná o dívky (14,1 %) nežli o chlapce (7,8 %). I když se mohlo ve většině případů jednat o dobrovolné poskytnutí, odborníci před podobným chováním vždy varují.

REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru