Severní Čechy - Senátní Podvýbor pro regiony v transformaci tento týden schválil pozměňovací návrh k hornímu zákonu. Cílem je, aby více peněz z poplatku za vydobyté hnědé uhlí a další nerostné suroviny zůstávalo v dotčených regionech. Senátoři se také shodli, že si od ministerstev vyžádají všechny podklady k plánům na vznik jezerní krajiny v místech uhelných lomů na severozápadu Čech.
„Oprášil jsem návrh, který už v roce 2016 předkládal poslanec za Ústecký kraj Michal Kučera. Je logické, aby samosprávy dotčené následky povrchové těžby hnědého uhlí získaly vyšší podíl z úhrad za vydobytý nerost,“ vysvětlil svůj pozměňovací návrh k novele horního zákona senátor za Chomutovsko Přemysl Rabas. „U hlubinné těžby černého uhlí jsou už nyní tři čtvrtiny z úhrad těžebních společností směrovány do příjmů místních samospráv. U povrchové těžby jde většina příjmů státu, a to chceme pozměňovacím návrhem napravit, peníze mají zůstat v regionu“ uvedl Rabas.
Jeho návrh schválený členy Podvýboru pro regiony v transformaci nově zařazuje mezi příjemce z úhrad za nerost krajské samosprávy. Ty by v případě povrchové těžby uhlí, ale třeba i kamene nebo štěrkopísků, získaly 37 % z poplatků těžebních společností za vytěžený nerost. Jen v případě hnědého uhlí by především Ústecký Karlovarský kraj díky změně získaly kolem 200 milionů korun ročně. Rabasův návrh ještě musí získat podporu většiny členů Senátu a Poslanecké sněmovny.
Rabas předložil také návrh usnesení, aby si podvýbor vyžádal od ministerstev všechny studie a plány k tzv. hydrickým rekultivacím. „Plán na krajinu jezer místo uhelných jam zní poměrně atraktivně, ale zároveň vyvolává hodně otázek. Třeba o tom, zda v Ohři bude dostatek vody na zaplavení lomů nebo zda neexistují i více smysluplné varianty obnovy krajiny po těžbě, než vše nadobro zatopit,“ uvedl Rabas. Podle něj je třeba k rekultivacím otevřít diskusi a nenechávat vše jen na úzké skupině ministerských úředníků. „Aby se pak nestalo, že si tady vybudujeme druhé Aralské jezero, které postupně vysychá,“ uvedl Rabas.
