ČR - Ke konci března bylo v Registru fyzických osob SOLUS zapsáno téměř 490 tisíc dospělých občanů ČR, kteří dlouhodobě neplní své závazky ke členům sdružení SOLUS. Je to o 15 tisíc osob méně, než ke konci roku 2020. Počet občanů s negativním záznamem v registru SOLUS je tak nejnižší od roku 2011.
V rámci celé České republiky má negativní záznam o existujícím závazku po splatnosti v Registru fyzických osob SOLUS 5,52 % dospělých občanů. Před pěti lety to bylo o takřka tři procentní body více, záznam o závazku po splatnosti mělo v Registru FO 8,06 % dospělých občanů ČR.
„V oblasti ochrany spotřebitelů před předlužením se kromě odpovědného přístupu členů sdružení SOLUS jako klíčové ukázaly úpravy i zákona o ochraně spotřebitele, který zakotvil v české legislativě fungování negativního registru dlužníků, a zákona o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovatelům půjček odborně posoudit platební morálku klienta, což učiní zejména dotazem do negativního registru. Během pěti let od změny těchto zákonů jsme mohli z negativního registru SOLUS odstranit záznam o dluhu po splatnosti u více než 200 tisíc občanů,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.
Celkový závazek po splatnosti evidovaný v negativním registru SOLUS u těchto občanů kles během prvního čtvrtletí letošního roku o 2 miliardy korun na 38,3 miliardy Kč.
„Skutečnost, že máme během pěti let v negativním registru o 200 tisíc osob s dluhem po splatnosti méně, je skvělou zprávou. Zápis do registru efektivně motivoval tyto dlužníky k řešení své finanční situace a k úhradě závazků po splatnosti, tak aby se mohli vyhnout exekuci nebo osobnímu bankrotu,“ uvedl dále Jan Stopka.
SOLUS sdružuje řádově 60 společností, které poskytují služby spotřebitelům v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií a P2P půjček.
Zatímco statistiky sdružení SOLUS vypadají stále ještě pozitivně, zraky odborné veřejnosti se upírají ke druhému čtvrtletí roku 2021, kde by se mohly v registru objevit první závazky osob, které nebyly schopny začít splácet po skončení zákonného moratoria na konci října 2020. „Podle dosavadních zkušeností z trhu se finanční instituce i nadále snaží vyjít spotřebitelům maximálně vstříc. Nad rámec svých smluvních povinností tak poskytují odklady splátek či změny splátkového kalendáře tak, aby i nejvíce postižení občané současnou ekonomickou krizí dokázali se svými závazky vypořádat. Neočekáváme tak v příštích měsících rapidní zhoršení situace, ale dosavadní pozitivní trend je do značné míry ohrožen,“ doplnil Stopka.
I nadále eviduje SOLUS v rámci jednotlivých regionů ČR významné rozdíly v platební morálce spotřebitelů. Mezi dlouhodobě nejlepší kraje, kde jsou problémy s platební morálkou nejnižší, patří Vysočina (3,55 % dospělých osob zapsaných v Registru FO) a Zlínský kraj (3,49 %). Naopak smutné poslední místo v žebříčku zaujímá dlouhodobě Ústecký kraj (10,92 %) a Karlovarský kraj (9,55 %).
