Klášterec nad Ohří - V klášterecké galerii Kryt v srpnu zahájí první výstavu ze série výstav věnovaných 100. výročí založení samostatné Československé republiky, a to výstavu s názvem Portréty a podpisy československých legionářů. Vernisáž proběhne příští pátek, 3. 8. 2018, v 17:00.
V roce 2018 si připomínáme výročí několika zásadních okamžiků v našich dějinách, a to jednak založení samostatného československého státu, od jehož vzniku letos uplyne přesně 100 let, ale čekají nás i další významné „osudové osmičky“. Rok 1938, tedy rok, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení pohraničních území Československa Německu, podepsána byla 29. září 1938 v Mnichově. Dále rok 1948 – samotný únor 1948 označovaný komunistickou stranou jako "vítězství pracujícího lidu nad buržoazií a reakcí“ a rok, jehož cílem bylo nastolení komunistické diktatury, likvidace parlamentního demokratického systému a připojení Československa k sovětskému bloku. A nakonec rok 1968, Pražské jaro a invaze vojsk Varšavské smlouvy, tedy vpád armád pěti komunistických zemí do tehdejšího Československa.
V galerii Kryt při této příležitosti představí sérii čtyř výstav, zaměřených na daná témata.
Výstavua Portréty a podpisy československých legionářů Františka Frolíka má za cíl zmapovat téma československých legií. Seznámí návštěvníky s osobnostmi, které rozhodující měrou ovlivnily vznik, samotnou existenci legií a rovněž představí některé osobnosti literatury a výtvarného umění, které se legionářskou tématikou ve své tvorbě zabývaly. Medailonky jednotlivých osobností jsou doplněny ukázkami jejich podpisu či rukopisu ze sbírky autora Františka Frolíka, fotografiemi a množstvím dalších příloh.
Nosným tématem výstavy je připomenutí 100. výročí bitvy u Zborova, která výrazně ovlivnila další vývoj československého zahraničního odboje a jeho mezinárodního uznání. Cílem je připomenout veřejnosti události, které přispěly k vytvoření samostatného státu Čechů a Slováků. Představíme vám také několik osobností z politického života, které se zasloužily o vznik československých legií. Svými aktivitami, vlivem a především diplomatickými schopnostmi při jednání s představiteli světových mocností se zasloužily o uznání potřeby vzniku samostatných československých vojenských jednotek, které se pak významně zapojily do bojů první světové války.
Výstava je kombinovaná s výstavou materiálů a fotografií získaných na základě výzvy uveřejněné v Kláštereckých novinách od občanů města Klášterce nad Ohří.
V září je pro návštěvníky připravená druhá výstava - Osudové osmičky.
Výstava Osudové osmičky vzniká nejenom ve spolupráci s Gymnáziem a střední odbornou školou v Klášterci nad Ohří. Představí návštěvníkům všechny tzv. Osudové osmičky, jejichž výročí si letos připomeneme, a to rok 1938, 1948 a 1968. Bude jí patřit září – měsíc, kdy byla v roce 1938 podepsána Mnichovská dohoda – dokument, ve kterém se Německo, Itálie, Francie a Velká Británie dohodly na postoupení pohraničních území Československa Německu.
Dále si připomeneme rok 1948 a s ním státní převrat, který komunistická historiografie nazývala Vítězným únorem. Cílem byla likvidace parlamentního demokratického systému, snaha začlenit Československo do sovětského mocenského bloku a nastolení komunistické diktatury, která u nás trvala dlouhých 41 let.
Čeká nás také rok 1968. Rok Pražského jara, který končil jeho násilným potlačením srpnovou okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy, a začalo období tzv. normalizace.
Říjen je věnovaný prvnímu československému prezidentovi, kterého připomene výstava Prezident Tomáš G. Masaryk. Výstava zapůjčená z muzea TGM v Rakovníku prezentuje méně známá fakta a zajímavosti týkající se osobnosti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
Seznámíte se se zajímavostmi ze života TGM. Zachycuje například Masarykova oblíbená jídla, denní program prezidenta, Masarykův vztah ke knihám, k archeologii, Masarykovy cesty, Masarykovy automobily či koně. Výstavu doplní dobové filmové dokumenty zachycující prezidenta T. G. Masaryka v Lánech.
Celou sérii uzavře výstava věnované osobnosti Václava Havla, posledního československého prezidenta a zároveň prvního prezidenta nově vzniklé České republiky. Václav Havel, politika a svědomí
Výstavu připravil Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Českými centry a Knihovnou Václava Havla.
Na 26 panelech objevíte slavné i méně známé myšlenky z Havlových textů či veřejných projevů. Citáty doprovázejí fotografie: čistě havlovské i aktualizační, které mají podtrhnout naléhavost výzev. Mnohé z nich promlouvají v současné době s překvapivou silou.
„Výstava se poskládala víceméně sama. Se znalostí Havlových textů člověka brzo napadne, kam a pro co sáhnout. Při přípravě byla zároveň důležitá i jistá dávka odvahy. Havla často považujeme za neškodnou součást minulosti. Jenže mnohé z toho, co napsal či řekl, dráždí do dneška, může to dokonce pro leckoho představovat politicky výbušný materiál,“ říká o výstavě autor koncepce Jan Hron. Výstava byla uvedena na mnoha místech po celé ČR a v Českých centrech po celém světě – New York, Štrasburk, Mnichov, Curych, Islámábád, Soul a další.
