Klášterec nad Ohří - V dubnu se v Krytu představí klášterecká výtvarná legenda. Těšit se můžete na tvorbu malíře, grafika a výtvarného pedagoga Ladislava Steňka.
Zemřel před 6 lety a výstava je tak věnovaná výročí jeho úmrtí – v loňském roce musela být bohužel odložena kvůli pandemii koronaviru. Vernisáž výstavy s názvem Ladislav Steňko – Klášterec nad Ohří a okolí proběhne 8. dubna v 17:00 hodin.
Ladislav Steňko se narodil 6. 12. 1943 v Pardubicích, ale dětství prožil v Chomutově, kam se rodiče po válce přistěhovali. Chodil do výtvarných kursů Františka Žáčka, studoval na Střední průmyslové škole keramické v Karlových Varech. Po maturitě nastoupil jako malíř porcelánu, technik a mistr v porcelánce Klášterec nad Ohří. Po roce 1964 začal učit v učňovském středisku Karlovarského porcelánu kreslení a odborné předměty. V r. 1974 si na pedagogické fakultě v Ústí nad Ladem doplnil pedagogické vzdělání a přešel jako učitel na střední odborné učiliště v Karlových Varech, kde v desetiletí 1979 - 1989 učil budoucí malířky porcelánu řemeslu.
Pravidelnou výtvarnou činností se začínal zabývat v r. 1970, když zvolna opouštěl svůj dosavadní zájem – gymnastiku a lyžování. Poté patřil k pravidelným účastníkům kláštereckých vernisáží a malířských soustředění. V r. 1989 se rozhodl věnovat nadále jen výtvarné tvorbě jako povolání a dal se na cestu svobodného umělce. Měl řadu samostatných výstav v různých městech: Klášterec nad Ohří, Chomutov, Jesenice u Rakovníka, Mutějovice, Kounov u Rakovníka, Olomouc, České Budějovice, Jirkov.
Zúčastnil se řady výstav grafiky v zahraničí (Německo – Kostnice, Mnichov, Frankfurt nad Mohanem, Fürt, Fulda, Schwandorf a další), dále v Rakousku, Maďarsku, Polsku a Japonsku. Spolupracoval s galeriemi Díla v Karlových Varech, Plzni, Přerově, Olomouci, Českých Budějovicích, Mariánských Lázních, Ústí nad Labem a v Teplicích. Je spoluautorem učebnice Tvaroznalství pro malíře keramiky. Velkou oporu měl ve své manželce Květě, která jeho grafiky paspartovala a adjustovala.
Ve tvorbě se věnoval hlavně krajině a zátiší. Inspirovala jej zejména krajina středního Poohří a Krušnohoří. Technikou suché jehly a leptu s akvatintou nebo olejomalbou zdokumentoval mnohá přírodní zákoutí, kaple, kostely, boží muka a lidovou architekturu. Snažil se zachytit prchavé kouzlo obyčejného, byl věrným dokumentaristou přírody. Je nazýván básnivým realistou.