Chomutovsko, Mostecko – Zatápění vytěžené jámy po královském městě Most bylo pro odborníky noční můrou. Kilometry dlouhým přivaděčem do obřího lomu přitékala voda z Ohře. Vše trvalo déle, než se plánovalo. A také se to prodražilo. Na Mostecku má vzniknout další jezero, tentokrát po lomu ČSA.
V souvislosti se zatopením vytěžené jámy se už několik měsíců otevřeně mluví o tom, že se přejde na nový model. Žádná voda z Ohře. Nechá se to na přírodě a přirozených tocích, které se linou po svazích Krušných hor. „Jako obce jsme celou dobu tlačily na to, aby se lom ČSA nezatopil stejným způsobem jako jezero Most. Ukázalo se, že je to nehorázně drahé, prostě finančně neudržitelné. Každý rok se musí voda do jezera Most dopouštět. Máme řadu modelů a propočtů, které ukazují, že mnohem optimálnější je to nechat na přírodě. Během osmi až deseti let vznikne už plnohodnotné jezero, byť ještě nebude mít řadu dalších let svou definitivní podobu,“ poznamenal David Kádner, předseda Svazku obcí v regionu Krušných hor a zároveň starosta obce Nová Ves v Horách.
Co tedy bude s ušetřenými penězi? Zkazky, že zůstanou těžařům, vyvrací všechny zainteresované strany. Že se investují na severu Čech, věří i zdejší starostové. „Nedostanou je přímo obce do svého rozpočtu, ale financovat se z nich mají projekty těžbou dotčených obcí. Aspoň takový máme příslib,“ doplnil David Kádner. S ohledem k tomu, že řada projektů přesahuje hranice dané obce, budou přínosem pro daleko větší území.
Veřejnost se dostane do území po těžbě mnohem dříve, než se původně plánovalo. Foto: archiv
I současní podporovatelé tzv. sukcese, tedy procesu, kdy se proměna vytěžené lokality nechá na přírodě, původně měli k procesu výhrady. „Za poslední čtyři roky, kdy se jako svazek můžeme aktivně příprav účastnit, připomínkovat je, a hlavně se dotazovat a získávat odborné relevantní odpovědi, můžu s klidným svědomím říct, že je to ten nejoptimálnější způsob, jak oblast navrátit k normálnímu životu. Navíc pro čistou sukcesi je určeno jen 12 % z celého lomu ČSA,“ dodal David Kádner.
Záměrem ponechat část území přirozené obnově si těžaři získali na svou stranu i dlouholetého protivníka v podobě starosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta. Městečko ubránil před zbouráním a nyní může sledovat, jak se vydrancovaná krajina změní k lepšímu. „Měl jsem už hodně příležitostí porovnat území, kde se dělala technická rekultivace s těmi, kde se přistoupilo k sukcesi. Byť šlo o mnohem menší území, než se plánuje v lomu ČSA. Ten rozdíl je obrovský. Území, ponechaná po těžbě napospas přírodě, nabízí velice rozmanitou faunu i flóru. Některé druhy jsou i tzv. endemické, tedy vyskytující se jen zde. Území zrekultivovaná technicky tak rozmanitá nejsou. Příroda sama nejlíp ví, co kde nechat vyrůst a žít. Pozorovat to můžete na hornojiřetínské výsypce. Máme s čím porovnávat, protože rekultivovaných ploch je tu obrovské množství,“ podotýká Vladimír Buřt.
Oba starostové se shodují, že částečné ponechání obnovy na přírodě bude mít velký bonus pro lidi v tom, že se do dané lokality budou moci relativně brzy podívat. „Vše záleží na tom, kdy těžaři definitivně prohlásí těžbu uhlí za ukončenou. Zatím deklarovali jen její přerušení. Až bude ohlášen konec, bude moci státní podnik DIAMO zahájit převod pozemků na Agenturu pro ochranu přírody a krajiny. Tam se mimochodem příští týden chystám na připomínkovací jednání k záměru vyhlášení zvláště chráněného území v lomu ČSA,“ dodal Vladimír Buřt.
Co je to sukcese a kdy se o ní rozhodlo, jsme informovali ZDE.
