Chomutov - Chomutovská neurologie se zapojila do mezinárodního vědeckého průzkumu o vlivu pandemie COVID-19 na cerebrovaskulární péči. MUDr. Jiří Neumann, FESO, primář Neurologického oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Chomutov, o.z., a vedoucí tamního iktového centra, byl jako specialista na cerebrovaskulární choroby přizván do mezinárodní skupiny vědců a odborníků, kteří během pandemie sledovali její dopady na péči o pacienty s cévními nemocemi mozku. Výsledky jejich výzkumu byly prezentovány na mezinárodních konferencích a v závěru roku 2022 zveřejněny v prestižních zahraničních vědeckých časopisech.
Nový typ RNA viru označeného jako SARS-CoV-2 vyvolal globální pandemii, která v posledních třech letech vedla k dopadům na zdravotní systémy, ekonomiku a hospodářství napříč všemi kontinenty. Ve většině zemí stoupaly počty nemocných, kteří museli být hospitalizováni se závažným průběhem onemocnění COVID-19, vysoký byl i počet obětí. Údaje z České republiky podle primáře Neumanna víceméně odrážely celosvětové aspekty, kdy až 10 % nemocných vyžadovalo akutní hospitalizaci, 20 – 30 % z nich intenzivní péči a 75 % hospitalizovaných pacientů potřebovalo speciální kyslíkovou léčbu. Nadějí se kromě promoření stalo očkování, se kterým většina států začala v roce 2021. Postupně se situace zlepšila, nakažených ubylo a život se začal vracet do obvyklých kolejí, připomíná lékařský specialista.
„Na druhou stranu byla nastalá situace i výzvou a příležitostí k poznání biologických charakteristik, klinických projevů a následků tohoto typu viru. Neurologické komplikace se ukázaly jako významná příčina nemocnosti a smrtnosti onemocnění COVID-19. Provedené studie prokázaly zvýšené riziko akutní cévní mozkové příhody u pacientů s COVID-19,“ konstatuje MUDr. Jiří Neumann, FESO, který se na všech publikovaných pracích mezinárodní skupiny odborníků jako jeden ze spoluautorů podílel.
„Nemocní hospitalizovaní s nemocí COVID-19 měli až šestkrát vyšší pravděpodobnost, že je postihne těžká cévní mozková příhoda včetně pacientů mladšího věku a pacientů bez předchozích rizikových faktorů. Například ve srovnání s chřipkou bylo zjištěno, že riziko mozkového infarktu je sedmapůlkrát vyšší u pacientů s COVID-19. Částečně lze tento jev vysvětlit, že u pacientů postižených COVID-19 byly častěji pozorovány komplikace a stavy, které zvyšují riziko mozkového infarktu jako je zánět mozkových tepen, nadměrná krevní srážlivost, postižení srdečního svalu, srdeční selhání nebo sepsí či oběhovým kolapsem indukovaný šokový stav,“ upozorňuje chomutovský primář.
I přes vyšší riziko akutní cévní mozkové příhody a významně stoupající incidenci, která dosahovala až 6 %, byl zjištěn pokles pacientů přijatých do nemocnice. Předpokládá se, jak doktor Neumann dále uvádí, že důvody tohoto fenoménu mohly být reorganizace intenzivní péče v řadě zemí, omezené možnosti aktivace záchranné služby, obavy pacientů z nákazy v nemocnici nebo sociální izolace v důsledku politicky uplatňovaných opatření.
„Nejen během první vlny na jaře roku 2020 byl zaznamenán významný pokles hospitalizovaných o více než 11 %, ale i v dalších obdobích, tedy na podzim 2020, v zimě 2021 a na jaře roku 2022, byl pozorován tento negativní trend. Současně došlo v řadě center ke snížení provedených trombolýz a endovaskulárních výkonů v léčbě mozkového infarktu. Naopak za pozitivní faktory lze považovat, že nedošlo ke zpoždění zahájení specifické terapie a že četnost výkonů byl během pandemie zachován,“ uzavírá MUDr. Jiří Neumann, FESO.
