Most, Chomutov - Torzo kmene zkamenělého stromu odkryl velkostroj v lomu Vršany na rozhraní Mostecka a Chomutovska při těžbě meziložních písků. Jde zatím o nejmohutnější nález tohoto typu v této lokalitě. V průměru má zhruba 130 centimetrů a odkrytá část je vysoká přibližně 5 metrů. Jeho stáří je odhadováno na 17 až 20 miliónů let.
Zkamenělý strom v lomu Vršany. Foto: Vršanská uhelná
„S největší pravděpodobností jde o tisovec, jehličnatou dřevinu s každoročně opadavými větvičkami. Strom pochází z třetihor, z období miocénu. Zatím se dá jen těžko odhadnout, jak velká část se ještě skrývá pod zemí,“ uvedl geolog Vršanské uhelné Petr Šulcek.
Torzo kmene bude zatím ponecháno na místě a vidět ho budou moci účastníci exkurzí v rámci Uhelného safari. Odstraněn bude podle předpokladů letos na podzim, kdy se přestěhuje o pár desítek kilometrů dál, do Ústí nad Labem. Zájem o nález už projevili v muzeu v Ústí nad Labem. Část torza kmene by měla být umístěna v jeho sbírkách, část v ústecké zoologické zahradě.
Zkamenělé dřevo našli už dříve
Vršanská uhelná patří mezi významná naleziště takzvaných kamenných dřev. První větší nález pochází z roku 1998. Nyní je vystaven v areálu těžební společnosti. Další kmen se našel v oblasti bývalého lomu Jan Šverma, jeho jeden a půlmetrová část je od roku 2010 k vidění v Podkrušnohorském technickém muzeu.
V lomu je vidět i 20 milionů let stará řeka
Těžební společnost ovšem ve svém lomu nenachází pouze tyto zkameněliny. V loňském roce se například jedno z kolesových rypadel ocitlo v místech, kde byla přerušená uhelná sloj. Šlo o koryto historického toku, kterým do mostecké pánve přitékala před zhruba 20 miliony let voda. „Takzvaná vymýtina se nacházela zhruba 100 metrů pod úrovní původního terénu. Nejzajímavější na celém úkazu bylo velmi ostré ohraničení koryta a jeho výrazné oddělení od okolní uhelné sloje,“ uvedl David Vidomus, vedoucí komunikace skupiny Czech Coal. V nejširší části dosahovala šířka koryta zhruba 500 metrů, jeh
