Chomutov – V úterý 28. května bylo zahájeno hlavní soudní líčení s obžalovaným Viktorem Koláčkem, ředitelem Městských sociálních služeb ve Vejprtech na Chomutovsku. Obviněn je z obecného ohrožení z nedbalosti kvůli požáru budovy domova pro zdravotně postižené, ke kterému došlo v roce 2020.
Přímo na místě tehdy zemřelo 8 klientů, v nemocnici pak jeden další. Všichni na následky udušení se zplodinami z požáru. Požár založil jeden z klientů domova, pro jeho nepříčetnost byl případ policií odložen. Viktoru Koláčkovi, jako řediteli zařízení, které má ve správě 16 budov, hrozí 3 až 10 let vězení.
Státní zástupce Vladimír Mužík obžalovaného viní, že od svého nástupu do funkce v roce 2014 neplnil řádně své povinnosti ředitele – nedodržoval předpisy v oblasti požární ochrany, nezajistil požární výtahy, neoznámil a nezajistil oznámení dvou předchozích menších požárů, ke kterým došlo v roce 2019: „Tím, že neoznámil menší požáry, u nichž se neví, kdo je způsobil, nemohla být přijata řádná opatření. Přestože o požárech věděl, nezajistil nákup čidel, ani navýšení počtu zaměstnanců, kteří by v noci na klienty dohlíželi.“
V úvodu hlavního líčení zastupující advokátka Zdeňka Seemanová předeslala, že obžalovaný Viktor Koláček s obžalobou nesouhlasí, cítí se nevinen, nemá zájem o uzavření dohody o vině, ani prohlášení o vině. Za Viktorem Koláčkem stojí i vedení obce Vejprty, tedy zřizovatel městských sociálních služeb. Povinnost mít evakuační výtahy pro objekty ve Vejprtech neplatí ani v současnosti.
Viktor Koláček jakoukoliv vinu na požáru odmítá. Věří, že výpovědi svědků i důkazy jeho nevinu prokážou. Na tragickém požáru našel jednu pozitivní věc – událost zcela odhalila problematiku sociálních služeb a budov, ve kterých sídlí. Foto: jip
„Nejsem si vědom žádného pochybení. Jsem tu jen proto, že jsem byl statutární zástupce v době, kdy se stalo něco nešťastného. Jediné pozitivní na tom je, že to rozproudilo debatu, jako dál postupovat v celé organizaci sociálních služeb. Nicméně i to je slabou útěchou, že se musím zpovídat z toho, že jsem byl v době události ředitelem. Žalostné je také to, že první hlavní líčení se koná čtyři roky po požáru, přičemž jsem obžalován dva roky,“ uvedl Viktor Koláček. Je si jistý, že jednotlivé body obžaloby jeden za druhým vyvrátí. „Máme mnoho svědků, důkazů. Myslím si, že se pravda ukáže,“ doplnil Viktor Koláček.
Po požáru ve Vejprtech zákonodárci schválili tzv. Vejprtskou vyhlášku, která zpřísnila protipožární opatření v pobytových sociálních službách. Patří mezi ně například nutnost instalace protipožárních dveří na chodbách, ale také elektronické protipožární signalizace, která je napojena na požární stanici (EPC). Tato opatření musí všechna zařízení splnit do začátku roku 2027. Zpřísněná opatření platí pro ubytovací sociální zařízení s kapacitou nad 50 lůžek. Při nižší kapacitě stačí mít nainstalovaný například detektor kouře.
Staré budovy neodpovídají novým nařízením po celém Česku
Požár ve Vejprtech naplno obnažil problém ubytovacích kapacit sociálních služeb po celé republice. Týká se to nejen domovů pro osoby se zdravotním postižením, ale i pro seniory. Většina zařízení, včetně těch ve Vejprtech, sídlí v desítky let starých budovách. Tyto budovy, aby mohly být napojeny na požadované na EPC, musí projít rekolaudací, což představuje náročné stavební úpravy – v objektech musí být protipožární dveře, okna, požární schodiště, evakuační výtahy, požární hlásiče. Pro zřizovatele, tedy obce a kraje jde o výdaje v řádu stovek milionů korun.
Situaci ohledně zlepšení situace s protipožárními předpisy začal Viktor Koláček řešit několik let před tragickým požárem. „Všechna ta opatření musíme řešit za plného chodu domova a dle finančních i časových možností organizace. I bez tragického požáru mělo být vše hotovo do roku 2022,“ vypověděl Koláček.
Situaci se rozhodl řešit po upozornění od Jiřího Faláře, který má firmu zabývající se oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požárními předpisy atd. Ten Koláčka upozornil, že situace z bezpečnostního hlediska je v domovech ve Vejprtech tristní. Přistoupilo se tedy k postupné modernizaci a úpravám, aby mohly budovy projít rekolaudací.
Sociální služby sídlí v desítky let starých budovách. Foto: HZS Ústeckého kraje
Jiří Falář byl najat na kontrolu dodržování bezpečnostních předpisů měsíc před nástupem Viktora Koláčka. Podle Koláčka ani od Faláře, ani od jeho předchůdců neexistuje dokument, na němž by bylo jednoznačně napsáno, že budova je naprosto nezpůsobilá k provozu této služby. Organizace ve Vejprtech spravuje 18 budov různých velikostí.
Klientovi nesmíte sebrat ani zapalovač, má svá práva
Obžalovaný hned první den jednání začal vyvracet některé body obžaloby: „Nesouhlasím, že jsme na první dva požáry nereagovali a nejednali a mám na to důkazy. Každý můj zaměstnanec, a mám jich zhruba 200, prošel školením a věděl, jak se má v případě požáru zachovat. Tedy zamezit šíření požáru, zavolat hasiče a zapsat požár. V naší interní knize jsou obě události zapsané, já sám jsem se o nich dozvěděl až při poradě pracovníků, kde mi bylo sděleno, co se stalo, kdo to udělal a že ten klient už v našem domově není ubytovaný. I na toto existuje záznam. Nemůže se mi tedy klást za vinu, že jsem neohlásil něco, co jsem sám až do porady nevěděl. A ani to, že to daný zaměstnanec neohlásil přímo hasičům, byť měl. Nestojím každému za zády. Na základě této události jsem koupil protipožární hlásiče, a to na záchody, protože tam někteří klienti chodí kouřit, byť nesmí."
Při výpovědi se poukázalo také na rozpor v systému ve věcech, které požaduje sociální systém oproti požadavkům požárního systému. „Paradoxně tragický požár způsobil klient, který byl nekuřák a do té doby neměl jediný incident s ohněm. Naši klienti jsou sice nějak omezeni, nicméně nepřicházejí o svá sociální práva – nesmíte jim sebrat zapalovač, nesmíte jim kontrolovat věci, otevřít skříňku. Nejsme vězení, ale pobytové zařízení. Zasáhnout můžete až ve chvíli, kdy vidíte, že manipulují s ohněm,“ podotkl Koláček.
Další paradox popsal o chvíli později. „Nakoupili jsme protipožární dveře, které se samozřejmě z logiky věci musí zavírat. Jenže v tu chvíli se ozvali zaměstnanci, že potřebují mít dveře otevřené, aby slyšeli, co se v budově děje a měli tak kontrolu. Na popud toho jsme pořídili kamery na chodby, aby měli vychovatelé přehled. Samozřejmě nemohou kamery zabírat pokoje, nebo dokonce toalety. Tyto praktiky, které ještě někteří zaměstnanci pamatují, už v žádném případě nejsou možné,“ podotkl Koláček. Tato opatření se zavedla ještě před osudným požárem.
V současné době jsou s jednou výjimkou budovy Městských sociálních služeb Vejprty již rekolaudované a mají napojené požární hlásiče. „Shodou okolností na té samé budově došlo před třemi týdny k dalšímu menšímu požáru. Hlásič nezareagoval vůbec, naštěstí náš zaměstnanec ano. Požár ohlásil hasičům. Samotného mě zajímalo, jak se to bude tedy řešit – bohužel nepřijel nikdo,“ podotkl na závěr líčení obžalovaný.
Další stání u soudu bude pokračovat výslechy svědků. Jednotlivá řízení jsou naplánována na červen, srpen a září.
Příbuzní i pojišťovny požadují miliony
Další zajímavostí je, že k soudnímu řízení se připojili s požadavkem na odškodnění někteří příbuzní obětí, a samozřejmě i pojišťovny. Požadovaná částka přesahuje 20 milionů korun. „Setkávám se s tím poměrně běžně v našem zařízení, že se po smrti klienta začnou o pozůstalost zajímat příbuzní, kteří dosud o svého příbuzného neměli téměř žádný zájem, velice často jsou navíc zbaveni opatrovnictví. I nyní se o odškodnění přihlásili lidé, kteří o svého příbuzného, tedy našeho klienta jevili zájem jen výjimečně. Setkání, telefonáty a podobně totiž pečlivě zaznamenáváme," dodal na závěr Koláček.
